Když se vědcům podaří objevit jev, který není ve shodu s teoretickou předpovědí, může to znamenat dvě věci. Buď došlo k chybám měření, nebo jsou na stopě významnému objevu. V případě pulzaru J1838-0537 a nepravidelností v jeho záblescích jde velmi pravděpodobně o druhou možnost.
V roce 2009 se rotace pulzaru, díky níž pozorujeme na zemi jeho pravidelné záblesky, zrychlila o 38 miliontin herzu. Jelikož však astronomové stopují pulzary podle jejich frekvence, stačila i tato drobná změna k tomu, že se J1838-0537 na dva roky prakticky vytratil ze záznamu.
O důvodech vědci z Institutu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a radioastronomii pod vedením Holgera Pletsche zatím spíše spekulují. Na vině by mohlo být například obří „hvězdotřesení“, či nesoulad mezi pohybem supratekutého jádra hvězdy s pohybem jejího pevného pláště.
V každém případě však i takové drobné „poskočení“ může vědcům napovědět mnohé o chování exotických stavů hmoty.