Zdá se, že objem malé oblasti mozku ovlivňuje predispozici pro altruistické chování. Výzkumníci z univerzity v Curychu ukazují, že lidé, kteří se chovají nezištně a myslí při tom na druhé častěji, než ostatní, mají více šedé hmoty na spojnici temenního a spánkového mozkového laloku.
Proč jsou někteří lidé velmi sobečtí a další by se naopak rozdali? Předchozí studie ve vysvětlení pohnutek altruismu pomocí sociálního původu, pohlaví, příjmu či vzdělaní selhaly. Nedávné neurovědní studie však prokázaly, že rozdíly ve struktuře mozku by mohly být spojeny s rozdíly v osobnostních vlastnostech a schopnostech.
Dnes poprvé tým vědců z univerzity v Curychu ukazuje, že existuje propojení anatomie mozku, jeho činností a altruismem.
Dobrovolníci měli pod vědeckým dohledem rozdělit peníze mezi sebou a anonymní osobou. Chování bylo velmi odlišné. Zatímco někteří lidé by (a to v různých situacích) téměř nikdy neobětovali finanční obnos na pomoc druhým, jiní se naopak chovali velmi nezištně. Cílem studie však bylo zjistit, proč jsou takové rozdíly.
Proto se měřila aktivita mozku. Ukázalo se, že se lišila u sobeckých a altruistických lidí. V momentu, kdy se rozhodovali o darování peněz, byla aktivní zmiňovaná oblast mezi laloky, situovaná za uchem .
U altruistů byla ovšem aktivní pořád a jen se při rozhodování zaktivizovala, zatímco v případě sobeckých lidí byla v ostatních případech v útlumu.
Proč se centrum zapíná? Vědcům se zdá, žerozhodování o obdarování je momentem, kdy je největší potřeba překonat přirozenou sebestřednosti aktivací této oblasti mozku. Objem šedé hmoty je také ovlivněn tím, sociálních procesů.
Podle vedoucího výzkumu Ernsta Fehra jejich studie vznáší otázku, zda je možné cíleně podpořit rozvoj těch oblastí mozku, které jsou důležité pro altruistické chování, prostřednictvím odpovídajícího vzdělávání nebo sociálních norem.