Domů     Objevy
Češi mají na klíšťata železný bič?
21.stoleti 21.4.2009

Od března do listopadu nás ohrožují klíšťata. Nemoci, které přenášejí, mohou končit dokonce smrtí. Parazit se pro krvelačné útoky na živé oběti zdokonaluje, mj. tím, že už žije až v nadmořské výšce 1000 m. n. m. – na horách. Světového úspěchu v boji se záludným nepřítelem nyní dosáhli čeští vědci.Od března do listopadu nás ohrožují klíšťata. Nemoci, které přenášejí, mohou končit dokonce smrtí. Parazit se pro krvelačné útoky na živé oběti zdokonaluje, mj. tím, že už žije až v nadmořské výšce 1000 m. n. m. – na horách. Světového úspěchu v boji se záludným nepřítelem nyní dosáhli čeští vědci.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Biologického centra AV v Českých Budějovicích společně s americkými kolegy objevili nejmodernější zbraň proti klíšťatům – dosud neznámou bílkovinu (protein) feritin 2.

Nají se – a zemře hlady?
Prestižní americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences zveřejnil závěry studie českých vědců, kteří objasnili, jak se klíště obecné (Ixodes ricinus) vyrovnává s přemírou železa, pocházejícího z nasáté hostitelské krve. Tím otevřeli cestu k přípravě pro klíšťata smrtelné vakcíny. Vedoucí česko-amerického týmu Ondřej Hajdušek princip objevu objasňuje: „Když to řeknu hodně zjednodušeně, tak klíště, které se pokusí sát krev takzvaného hostitele, jemuž jsme podali naši vakcínu, zahyne hlady.“
Feritin 2 je tzv. transportním proteinem pro železo obsažené v krvi. Jak má vakcína fungovat? Podala by se živočichům ohrožovaným klíštětem, což je hlavně skot. Na něm tito nenasytní roztoči celosvětově napáchají škody v hodnotě několika miliard dolarů. Pokud by se klíště nasálo krve, protilátka transportní protein zablokuje, takže se hromadí ve střevě klíštěte, které hyne na nadbytek železa a nemůže sát krev.

Bez feritinu 2 zahynou
Už dříve vědci zjistili, že železo je uchováváno v buňkách klíšťat v molekule, kterou nazvali feritin 1. Míra produkce tohoto proteinu je řízena proteinem IRP, který v buňce slouží jako citlivý senzor koncentrace železa. Připomeňme, že krev, která je jediným zdrojem potravy pro klíště, obsahuje mj. obrovské množství železa. To je nezbytně nutné pro dobrou činnost většiny organismů. Ovšem má i odvrácenou tvář – současně se stává zdrojem toxických radikálů, které se tvoří, pokud s ním organismus nezachází obezřetně.
Již dříve známý feritin 1 je důležitý pro sání krve a produkci vajíček. Protein IRP je nejvíce potřebný pro vývoj larev. Nyní nově popsaný feritin 2 slouží k transportu železa ze střeva klíštěte do ostatních tkání, kde je železo kriticky důležité pro tvorbu vajíček a dalších generací klíšťat. Bez feritinu 2 klíšťata nemohou pořádně sát krev a železo se jim hromadí ve střevě. Většina klíšťat na hostiteli zaschne!

21. STOLETÍ zjistilo:
Vakcínu proti klíšťové encefalitidě (KE) vyvinuli rakouští vědci v roce 1971. Díky celoplošnému očkování v Rakousku, kde je výskyt klíšťat srovnatelný s ČR, počet onemocnění KE poklesl o více než 90 %. V ČR, kde se KE vyskytuje na 90 % území, se nechává očkovat jen 16 % obyvatel. V roce 2008 u nás KE onemocnělo 631 osob, tři muži (nad 54 let) na ni zemřeli.

Vědce čeká ještě dlouhá cesta
Zvířata, očkovaná feritinem 2, by si mohla snadno vyrobit protilátky proti klíštěcímu feritinu 2 a následně se lépe bránit sání krvežíznivých parazitů. Zároveň by tato vakcína mohla bránit prostupu patogenů tělem klíštěte a nákaze hostitele. Momentálně se vakcína nadějně testuje na kravách v Mexiku, kde mají s klíšťaty značné problémy. Jak 21. STOLETÍ zjistilo, velmi neradostná situace je v celé střední a jižní Austrálii i Americe. Každou krávu tam trýznivě vysávají tisíce klíšťat, které mohou přenášet různé nemoci. Zatím se zemědělci skot proti klíšťatům snaží bránit chemickými postřiky. Ty jsou však drahé – a navíc klíšťata si na ně postupně zvykají.
K cíli v podobě praktického užití však povede dlouhé putování. Nezakrývá to ani primář infekčního oddělení Krajské nemocnice v českých Budějovicích a člen Mezinárodní expertní komise pro klíšťovou encefalitidu, MUDr. Václav Chmelík. Pro 21. STOLETÍ vysvětlil: „I když to bude tím nejlepším a nejrychlejším způsobem uvedeno do života, bude vše trvat mnoho let. Po první fázi základního výzkumu musí následovat výzkum další, zkoušení na zvířatech a na lidských dobrovolnících atd. To stojí mnoho peněz a práce. Proto raději místo holuba na střeše je lepší mít v hrsti vrabce – a tím je již třicet let prověřené očkování.“

Představujeme malého velkého nepřítele
* Klíšťata nemají oči, blížícího se hostitele poznají po pachu. Číhají na porostu, kde je vlhkost, maximálně do metrové výše. (Nespouštějí se tedy ze stromu!)
* Krev jako upíři sají (cca třikrát ročně) jen dvoubarevné samičky (dlouhé cca 4 mm). Do hostitele klepítky naříznou kůži, do ranky zasunou rypáček se zpětnými háčky. Svůj objem navýší až dvěstěkrát.
* U skotu se cizopasník rád přisává v záhlaví, což způsobuje nebezpečné ochrnutí, ba i uhynutí.
* Parazit se většinou hned nepřisaje, ale cestuje po těle – i několik hodin. Rád se usazuje ve vlasech. Proto je důležitá prohlídka celého těla. Vhodné je i světlé oblečení (včetně dlouhých nohavic zasunutých v obuvi), kde snáze klíště uvidíme.
* Pozor: Klíště nečíhá jen v lese, ale i v jiných zelených porostech – na zahrádce, v parku, sadu.
* Počet infikovaných klíšťat se udává do 20 %, takže nikoli každé je hrozbou.

Lymeská borrelióza je jako pes utržený ze řetězu
Lymeská borrelióza představuje závažné bakteriální onemocnění. Záludná nemoc se jmenuje podle městečka Old Lyme v USA, kde ji poprvé rozpoznali.
Původce: Spirálovitá bakterie (spirocheta) Borrelia burgdorferi, která se přenáší hlavně klíštětem obecným. Ta se množí a napadá zvířata, přenos zprostředkovávají především klíšťata.
Průběh onemocnění: Typický příznak prezentuje červená skvrna (erythema migrant). Objevuje se během několika dnů až týdnů po kousnutí infikovaným živočichem. Je červená, s výrazným okrajem, uprostřed bledá. Další symptomy připomínají chřipkové onemocnění jako je horečka, bolest hlavy, kloubů, třesavka, únava. Do tří měsíců onemocnění vyvrcholí poruchami kardiovaskulárního, nervového a kloubního systému.
Léčba: Lymeská borrelióza, zachycená v počátku, se účinně léčí antibiotiky. Očkování proti borelióze v současné době neexistuje!
Prevence: Chránit se proti přisátí klíštěte a již přisáté parazity co nejdříve odstranit. Pro přenos nemoci je třeba, aby se klíště přisálo nejméně 48 hodin.
21. STOLETÍ upozorňuje: Ukazuje se, že k přenosu může dojít mj. infikovanou potravinou, např. špatně ošetřeným čerstvým mlékem.
Klíšťová encefalitida se nedá vyléčit!
U klíštěte se můžeme doslova na vlastní kůži přesvědčit jak draho přijde nedbalost při podceňování očkování proti klíšťové encefalitidě (KE).
Původce: flavivir; neuroinfekci přenáší všechna tři krvelačná stadia klíštěte – larva, nymfa a dospělá samička.
Průběh onemocnění: Počátek infekce signalizuje např. déletrvající teplota, bolest hlavy a zvracení. Při těžší formě tzv. meningitické klíšťové encefalitidy je zasažena mozková tkáň a virus postihuje také míchu a míšní kořeny. To má (někdy i doživotně) za následek poruchy hybnosti, ochrnutí části těla, ztrátu rovnováhy, třes, spavost, bezvědomí.
Prevence: Bez ohledu na věk a roční období pomáhá díky očkování. Nejvíce ohroženi jsou senioři. Existují dvě očkovací schémata – pro teplé a chladné měsíce. Skládají se ze tří dávek v průběhu roku. Přeočkovává se obvykle za tři roky a poté v intervalu tří až pěti let.
Varování praktika: Odborník MUDr. Václav Chmelík 21. STOLETÍ upřesnil: „Závažnost nemoci u starších lidí se projevuje vyšším počtem obtíží během akutní nemoci, delším pobytem na jednotce intenzivní péče, potřebě umělé plicní ventilace, výskytu obrn a úmrtí. Příčinou závažných průběhů klíšťové encefalitidy je stárnutí imunitního systému pacienta.“

Související články
Objevy Ostatní 27.11.2024
Nejdřív se jevila jako porouchaná a neužitečná RNA. Později se ukázalo, že na ní závisí správné fungování těla. Nyní je z ní naděje pro budoucí léčbu nemocí. O existenci mikroRNA bychom dodnes možná neměli tušení, kdyby si vědci nevšimli zvláštních půdních červů. Byla to háďátka obecná (Caenorhabditis elegans), která normálně měří kolem 1 mm. Jenže mezi […]
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd obdržel nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cenu Česká hlava. Cena vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti, zejména za výzkum spintroniky. Jungwirthův výzkum spintronických pamětí je zásadní pro vývoj procesorových čipů budoucnosti. Tradiční magnetické materiály, které dnes nacházíme i v […]
Objevy Ostatní 22.11.2024
Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy. Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte. Jedná […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz