Domů     Medicína
Lidské mozky si vyrábějí svou vlastní „marihuanu“
21.stoleti 24.4.2009

Průzkum složitých vztahů mezi neurony, buňkami, které tvoří náš nervový systém, přináší vědcům řadu překvapení prakticky každodenně. Nedávná společná studie amerických a brazilských vědců ukázala, že naše mozky si samy vyrábějí látky, jejichž účinky se blíží účinkům marihuany. Průzkum složitých vztahů mezi neurony, buňkami, které tvoří náš nervový systém, přináší vědcům řadu překvapení prakticky každodenně. Nedávná společná studie amerických a brazilských vědců ukázala, že naše mozky si samy vyrábějí látky, jejichž účinky se blíží účinkům marihuany.

Jedna z nejdůležitějších cest, jimiž mezi sebou buňky našeho organismu, nervové buňky nevyjímaje, vede skrze  receptory umístěné na membránách buněk. Receptory jsou zvláštní proteinové struktury, které procházejí skrze membránu a spojují tak vlastně vnější prostředí buňky s prostředím vnějším. Když se v okolí buňky vyskytne nějaká důležitá molekula, například hormon nebo neurotransmiter, receptor ji „vychytá“ z mezibuněčného prostoru a signál, který zprostředkovává, přenese dovnitř do buňky. Poté, co si buňka přeloží signál do vlastního jazyka, většinou na signál nějak odpoví. Začne například produkovat nějakou látku, začne se dělit či jinak přeměňovat. Důležité je, že tyto receptory nelapají z okolí buňky všechno, ale jsou specificky nastavené na rozpoznání pouze určitého typu vzkazu. Na nervových buňkách, neuronech, nacházíme  řadu velmi specifických receptorů, které slouží k velmi komplikované komunikaci mezi nimi a řada z nich vede v důsledku k proměnám stavu vědomí. Jedním z nich je i receptor, který dokáže z okolí vychytávat molekuly ze skupiny tetrahydrokanabinolů (THC), účinné látky marihuany. Vědci pod vedením Lakšmí A. Deviho z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku, se zabývali zkoumáním účinků peptidů (krátkých proteinů) nalezených v mozcích myší, přišli s velmi zajímavým zjištěním. Když porovnali strukturu těchto peptidů, které si tělo vyrábí samo s účinnou látkou marihuany, zjistili, že jsou si nejen velmi podobné, ale dokáží se i vázat na stejné receptory a dokonce je aktivovat. „V ideální případě povede tento objev k výrobě umělé drogy, která se sice váže na THC receptor, chybí jí však nepříjemné vedlejší účinky, které omezují využitelnost marihuany,“  říká Lakšmí Devi. Nebojte se, vědci se nesnaží vyrobit jen „zdravotně nezávadného jointa“. Marihuanové extrakty jsou již dlouho užívány v nejrůznějších oblastech medicíny a nový objev by mohl vést k ještě širšímu využití této vstupní brány do buňky.

Související články
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu.   Na otázku, jaký je její recept […]
Kontaktní čočky, za jejichž vynálezem stojí český vědec Otto Wichterle, pomáhají korigovat zrakové vady už od 60. let 20. století. Nyní vědci vyvinuli nových druh čoček, který umožňuje vidění vlnových délek blízkých infračervenému světlu, ty by mohly mimo jiné pomáhat barvoslepým lidem opět vidět barvy. Neurovědci z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořili kontaktní čočky […]
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od běžné léčby, která léčí pouze příznaky. Nyní se to americkým lékařům povedlo u malého dítěte. Miminko se narodilo s těžkým deficitem CPS1 neboli karbamoylfosfátsyntetázy. Jedná se o […]
Dopamin je neurotransmiter a hormon, který ovlivňuje naši schopnost učení, pohybu, paměti a pozornosti, ale také naši náladu a motivaci. Během výzkumu v 80. letech 20. století došlo k uvolnění dopaminu po jídle či jiné odměně, a tak si vysloužil nálepku hormon štěstí. Nyní ale odborníci říkají: „Dopamin není hormon štěstí, ale hormon touhy po […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz