Od roku 2002 se v USA objevilo 12 případů, kdy byl MRSA (angl. methicilin-resistant Staphilococcus aureus) imunní vůči důležitému záložnímu antibiotiku vancomycinu. Podrobný rozbor ukázal, že vždy šlo o kmen CC5. V čem tedy spočívá její fígl? Pohledem do genů vědci zjistili, že fígl není jeden, ale nejméně tři.
V první řadě tento kmen vždy postrádá část DNA zvanou operon bsa. N aní se nachází soubor genů, které kódují lantibiotický bakteriocin, tedy látku, která umožňuje zabíjet ostatní bakterie v jejím okolí.
CC5 se tak sice nezbaví potenciálních konkurentů, ale přeci jen tím něco získává. Tím je možnost se od ostatních bakterií něco přiučit – například i to, jak si poradit s vanomycinem. Tomu napomáhá i mutace zvaná dprA, která vylepšuje schopnost bakterie asimilovat cizorodou DNA do své.
Poslední velkou genetickou výhodu CC5 spatřili biologové ve vlastnictví genů pro tzv. enterotoxiny, které jsou zacíleny proti lidskému hostiteli. Ty mohou bakteriím umožnit lepší růst v nepřátelském prostředí.
