Mobilní nabíječky využívají tzv. piezoelektrického jevu. Tento jev, který je známý již více než 130 let, je znám od několika různých typů látek, ať již organických či anorganických. Při mechanickém namáhání vzniká u těchto látek na povrchu elektrický náboj, který je možno využít k vytvoření elektrického proudu.
Vědci celého světa testují řadu látek. Zdaleka ne všechny totiž vyrábějí elektrický náboj se stejnou efektivitou.
Vědci z Berkeley Lab pod vedením Ramamoorthy Rameshe nedávno testovali, zda by se podobného úkolu nemohl zhostit i speciálně upravený virus. Konkrétně pracovali s bakteriofágem M13. Tento virus má výhodu v tom, že napadá pouze bakterie a pro lidi je neškodný.
Dokáže se také obdivuhodně rychle množit, čímž se stává jen těžko vyčerpatelným zdrojem.
Vědci virus nejprve otestovali na jeho piezoelektrické vlastnosti a poté speciálně upravili. V současné podobě dokáže napětí 400 milivoltů a proud o intenzitě 6 nanoampérů. Vědci sice upozorňují, že výzkumy jsou stále na začátku.
Jedním dechem však dodávají: „Piezoelektrické materiály založené na virech by mohly nabídnout jednoduchou cestu k budoucí mikroelektronice.“.