O Venuši se občas říká, že je rodnou sestrou naší Země. Co se týče velikosti, jsou si obě planety vskutku podobné, ale podmínky na nich se liší jako nebe a peklo. Ale přece jen, občas vědci na Venuši objeví něco, co modrou planetu připomene. Nejnovějším objevem tohoto druhu je ozonová vrstva.

Bez ozonové vrstvy by na Zemi život existoval jen stěží. Právě ona zabraňuje smrtonosnému ultrafialovému záření přicházejícímu z kosmu, aby proniklo až k zemskému povrchu. Toto záření totiž zabraňuje přenosu genetických informací a spolehlivě zabíjí vše živé.

Tříatomové překvapení

Ozonovou vrstvu na Venuši objevila sonda Venus Express, kterou 9. listopadu 2005 vypustila Evropská kosmická agentura. Ta se k druhé planetě přiblížila v dubnu následujícího roku. Venuši tedy zkoumá již šest let a za tu dobu se s ní důkladně seznámila.

Během své mise se dostala i do kontaktu s atmosférou Venuše a přinesla o ní zajímavé informace.

Řídicí středisko sondy, sídlící v německém Darmstadtu, nyní analyzovalo světlo z hvězd, které proniká skrze atmosféru planety.

Část ultrafialového záření se však k povrchu Venuše nedostala. Odrazila se zpět do kosmu, z čehož astronomové usoudili, že se Venuše opravdu může chlubit svou vlastní vrstvou ozonu, tvořenou molekulami obsahujícími tři atomy kyslíku.

Když padne tma…

Zatímco na Zemi se vrstva ozonu nachází ve výšce kolem 25 kilometrů, na Venuši si vybrala místo mnohem výše. 100 kilometrů nad povrchem Země je už prostor, který astronomové považují za hranici vesmíru. Právě zde se ovšem nachází ozon patřící Venuši.

Bariéra chránící povrch planety před UV zářením je na Zemi rovněž mnohem mocnější. Vrstva ozonu na Venuši je až 1000krát tenčí. Ukázalo se, že tamní ozon vzniká ve chvílích, kdy sluneční svit způsobí rozpad molekul oxidu uhličitého.

Volné atomy kyslíku jsou pak atmosférickými proudy zaváty na noční stranu Venuše. Ve tmě jim je zřejmě smutno a bojí se, takže se opět začnou slučovat. Výsledkem je obvykle dvouatomární kyslík, ale největší strašpytlové z řad osamocených atomů se sejdou i ve třech. A tak vzniká ozon.

Podmínky pro život?

Ozonová vrstva byla zatím objevena na Zemi, na Marsu a nově nyní na Venuši, tedy na terestrických planetách. Řada astrobiologů je přesvědčena, že přítomnost ozonu je klíčovou podmínkou pro vznik života.

Otázkou zůstává, zda by živé organismy mohly přežít na povrchu Venuše, kde teploty dosahují téměř 500 °C.

Navíc zde vládne takový atmosférický tlak, že organismus ze Země by zde okamžitě vypadal, jako by jej někdo vytáhl z lisu.

Potenciální Venušané by tedy museli být na takové podmínky adaptováni. Z vědecké obce se ozývají tvrzení, že pokud je na Venuši byť ten nejjednodušší život, musel by existovat ve vyšších vrstvách atmosféry.

Co se děje v oblacích?

Tuto teorii vyslovili již v roce 2002 Dirk Schulze-Makuch a Louis Irwin z texaské univerzity v El Paso. Ti na základě údajů ze sond Veněra, Pioneer Venus a Magellan poukázali na zvláštnosti ve složení vodních kapek v místní oblačnosti, které lze vysvětlit přítomností mikroorganismů.

Jednalo ze zejména o současnou přítomnost sulfanu a oxidu siřičitého, dvou plynů, které navzájem reagují, a nevyskytují se proto společně, pokud je nějaký jev nedoplňuje. A tím jevem by mohla být třeba činnost mikroorganismů….

Existence ozonu by mohla být dalším článkem do puzzle s názvem hledání života na Venuši. Jenže většina akademické obce je přesvědčena, že koncentrace ozonu nad povrchem planety musí být alespoň pětinová v porovnání se Zemí, aby se život mohl nerušeně rozvíjet.

A taková situace na Venuši neexistuje, ozon je zde navíc rozvrstven velmi nerovnoměrně. Nepřekvapí tedy, že ani po tomto nejnovějším objevu se většina odborníků staví k existenci života na Venuši skepticky.

Ozón, základ života

*Ozon je zvláštní modifikací kyslíku. Kromě obvyklých dvouatomových molekul O2 se totiž kyslík vyskytuje i ve formě tříatomové molekuly jako ozón O3. Za normálních podmínek je to vysoce reaktivní plyn modré barvy a charakteristického zápachu s mimořádně silnými oxidačními účinky.

Při teplotě -112 °C kondenzuje na kapalný tmavě modrý ozón a při -193 °C se tvoří červenofialový pevný ozon.

*Ozonová vrstva vznikla na Zemi někdy v době před 2 400 000 000 let. Vědci mají za to, že za její vznik byla zodpovědná činnost mikrobů. A tak jak ji živé organismy vytvořily, tak mají talent ji i zničit.

Průmyslová činnost ozon ve svrchních vrstvách atmosféry zásadním způsobem poničila.

*Je bezpečně prokázáno, že přítomnost organických halogenovaných sloučenin nebo samotných halogenů fluoru, chloru a bromu blokuje reakce vedoucí ke vzniku ozonu, protože halogenové atomy přednostně reagují s atomárním kyslíkem i s molekulami ozonu.

*A tak notoricky známé freony, které jsme dlouhá léta používali jako chladicí médium v ledničkách, vytvořily ozonovou díru, která je patrná především nad oběma póly.

Na cestě k druhé planetě

Evropskou kosmickou agentura zaujala Venuše natolik, že se rozhodla k ní vyslat vlastní sondu. A tak se v roce 2005 na svou pouť vydala sonda Venus Express. Ta má za úkol zkoumat chemické složení atmosféry, její teplotu, analyzuje plazma v okolí planety či studuje změny magnetického pole slunečního větru v oblasti jeho interakce s planetární atmosférou.

Při příletu k Venuši byla sonda navedena na operační dráhu, jejíž výška nad povrchem planety kolísala mezi 250 a 66 000 kilometry. První snímky Venuše i další měření byly pořízeny už během prvních dnů mise, kdy se využilo extrémně eliptické dráhy před přechodem na plánovanou orbitu.

V červnu 2007 došlo k historické události. Kolem Venuše v té době prolétala sonda Messenger, mířící směrem k Merkuru. Vědecké týmy, které obě sondy řídily, provedly 5. června společný experiment, týkající se atmosféry Venuše.

Od poloviny roku Venus Express obíhá na nižší oběžné dráze. Může tak lépe studovat atmosféru planety. Mise sondy by měla trvat do konce letošního roku.