K testování si vědci vybrali zástupce ještěrů varana žlutoskvrnného. Jejich výhodou totiž je, že přesto, že jsou si tvarem a uspořádáním těla velmi podobní, mají jednotlivci  dost různou velikost. Pro testování toho, jak velikost ovlivňuje rychlost, představují tedy zcela ideální skupinu.

Jen srovnáním jedinců téhož druhu si vědci mohli být jistí, že různou rychlost pohybu neovlivňuje nějaký skrytý parametr, daný rozdílným vnitřním uspořádáním.

Vybavili se tedy vysokorychlostní kamerou a záběry pak pečlivě  analyzovali. A jaký byl jejich závěr?„Zvířata měnila svůj způsob pohybu v momentě, kdy překročila jistou velikost. Bylo tomu pravděpodobně proto, že se snížila schopnost kostí a svalů nést váhu těla,“ vysvětluje prof. Christofer J. Clemente, který výzkum vedl.