Stalo se kdesi v zemi vycházejícího slunce. Do jedné školní třídy vešla mladá sympatická učitelka. Že na tom není nic zvláštního? Ale kdež! Ta učitelka totiž nebyla z masa a kostí, alebrž z drátků a plastů…
Jmenuje se Saya, má tmavé vlasy i oči a příjemnou tvář. Jejím „otcem“ je profesor Hiroši Kobajaši z Tokijské vědecké univerzity. Na vývoji robotky pracoval 15 let. „Saya děti vůbec nevyvedla z konceptu,“ prohlásil hrdě Kobajaši.
Nezaskočí ji žádný jazyk
Robotka si ve své první hodině počínala suverénně. Vyvolala každého žáčka jménem a poté mu zadala úkol z učebnice. Je samozřejmé, že děti byly z netradiční pedagožky nadšené. Říkaly o ní, že je hezká i zábavná. „Děti se na ni nedívají jako na robota, ale jako na člověka. Měly radost a byly překvapeny, že byla schopná vyvolávat je jménem. Chovaly se k Saye jako ke skutečné učitelce,“ popisoval chování školáků Kobajaši.
Saya dokáže bez problémů hovořit zatím jen japonsky, ale po dodání správného softwaru by zvládla i nářečí Horní Volty. Její slovní zásoba činí 700 slov, čímž s přehledem překonává leckteré tuzemské politiky, a ze své slovní zásoby dokáže vytvořit více než 300 slovních spojení. Její lebka je z oceli, místo kůže ji obepíná latex. V těchto oblastech je 18 miniaturních motorů, takže robotka dokáže reagovat i mimikou.
Robot do každé rodiny!
Japonci svou robotickou revoluci myslí naprosto vážně. Do roku 2015 by každá japonská domácnost měla být vybavena robotem. A když roboti dobývají domácnosti, tak nepřekvapí, že pronikají i do školství. Jeden robot sice stojí tři čtvrtě milionu korun, ale ministerští úředníci si zřejmě uvědomují, že robotí učitelky nebudou zakládat odbory, požadovat vyšší platy ani nedej bože stávkovat.
Zatím se rozbíhají první testy naostro. Robotka je ve třídě sama se svými žáky a na dálku z kontrolního centra ji řídí lidští učitelé. „Cílem podobných projektů je vyvinout něco užitečného pro lidi, co by se uplatnilo v každodenním životě. Zaměstnání učitele je perfektní využití pro robota,“ říká profesor Kobajaši. Nicméně učitelé se o své povolání zatím bát nemusejí. K masovému využití robotů-pedagogů je ještě hodně daleko a navíc – v mnoha situacích je člověk za katedrou prostě nenahraditelný.
Komunikace s robotem? Stejná jako s člověkem!
Na britské univerzitě v Readingu proběhl zajímavý experiment. Umělá inteligence zde měla zmást testované osoby natolik, že by byly přesvědčené o tom, že komunikují s jiným člověkem. Pokusu se zúčastnilo dvanáct dobrovolníků, kteří najednou chatovali s člověkem a s počítačovým programem, aniž věděli, který je který. Počítačový program zmátl celou čtvrtinu účastníků. A nejen to, testované osoby ve svém závěrečném hodnocení prohlásily, že v komunikaci počítače dokonce nechyběl humor.
Jean, zapal mi doutník!
V Japonsku už je již k dostání malý humanoidní robot, který je určen pro práce v domácnosti. Je asi metr vysoký, umí rozeznat až deset různých obličejů a rozumí deseti tisícům slov. Může fungovat jako osobní asistent při administrativních pracích, pečovat o nemocného nebo sloužit jako ostraha objektu. Robot váží 30 kilogramů a prodává se za necelých 350 000 korun. Napájen je akumulátorovými bateriemi a pohybuje se na kolečkách.