Vědci z cambridgeské univerzity rozluštili genom goril – poslední z lidoopů. Vědci nyní chtějí genomy lidoopů porovnávat mezi sebou a hledat shody a naopak odlišnosti. Doufají, že zjištění pomohou odkrýt genetické změny, které vedly k vývoji jazyka, kultury a vědy u člověka. První srovnání genetické informace potvrzují, že šimpanzi jsou naši nejbližší příbuzní.
Nejbližším příbuzným člověka je šimpanz. Jeho genom a genom člověka jsou shodné z 99 procent, další jsou gorily v těsném závěsu (98 procent) a třetí orangutani (97 procent). To odráží evoluční vývojová linie lidoopů.
Porovnání genomů naznačuje, že lidský rod se od orangutanů odloučil před 14 miliony let, od goril před 10 miliony let před 6 od šimpanzů. Mnoho vědců dosud předpokládalo, že se tak stalo později.
Asi 15 procent lidského genomu se prý podobá víc genům goril než šimpanzů. Jedním z takových genů je ten, díky kterému lidé a gorily slyší lépe než ostatní lidoopi. Někteří vědci se dosud domnívali, že díky vývoji sluchu byl u člověka možný vývoj jazyka.
Podle šéfa studie Richarda Durbina z výzkumného institutu Wellcome Trust Sanger u britského Cambridge je nyní zřejmé, že tato teorie je mylná. Genetický materiál k výzkumu vědci získali od samičky gorily nížinné (Gorilla gorilla gorilla) jménem Kamilah.
Vědci nyní budou zkoumat, zda se v genomu lze dočíst i to, kdy se objevily geny umožňující člověku abstraktně myslet.