Archeologové a antropologové byli donedávna přesvědčeni, že lidé v sobě objevili námořnické schopnosti až asi před 50 000 lety, kdy předkové dnešních australských domorodců poprvé stanuli u břehů kontinentu.
Podle archeologa George Ferentinose z univerzity v řeckém Patrasu je však třeba rodokmen lidských schopností zdolávat mořské vlny prodloužit o dalších 50 000 let do minulosti. Nešlo však o naše přímé předky, ale o neandrtálce.
Teorie o neandrtálských lodích (či spíše vorech) má vysvětlit nálezy neandrtálských nástrojů (tzv. moustérienská industrie) z řeckých ostrovů Lefkada, Kefalonia a Zakynthos. Existuje pochopitelně i vysvětlení alternativní, totiž že ostrovy byly kdysi spojeny s pevninou pevninským mostem.
Ferentinos však spočítal, že před 100 000 lety byla sice úroveň mořské hladiny o asi 120 metrů nižší (voda byla „uskladněná“ v ledovcích), ani tento pokles však nebyl dostatečný. K vytvoření pevninského mostu by musela klesnout o dalších 180 m. Jiné vysvětlení, než je „teorie voru“, tedy nepřichází v úvahu.
Vzdálenost zmíněných ostrovů od pevniny není velká, asi 5 -12 km. Podle Thomase Strassera z Providence College na Rhode Islandu však mohli neandrtálci doplout podstatně dále. V roce 2008 byly totiž stopy moustérienské industrie nalezeny i na ostrově Kréta.