Elektrické kolo se pomalu, ale jistě stává novým fenoménem v dopravě. U nás to sice není na silnicích a v městských ulicích příliš vidět, ale svět už je daleko před námi. Největší velmocí je v tomto směru Čína, kde se na silnicích pohybuje už dnes na 65 milionů elektrokol! Podívejte se spolu s 21. STOLETÍM na současnost i budoucnost tohoto ryze ekologického způsobu dopravy. 
Také máte pocit, že cestování autem vás ochuzuje o spoustu zážitků z okolní krajiny, způsobuje vám stresové stavy a dostat se z místa A do místa B trvá čím dál tím déle? Spousta lidí by ráda využila k přesunům na kratší vzdálenosti staré dobré kolo. Při nedávných testech v Praze zvítězilo v rychlosti přesunu jednoznačně kolo nad městskou hromadnou dopravou i autem. Většímu využívání kol při dopravě, zejména po městě, brání hlavně dvě skutečnosti. První je nedostatek vhodných tras, tedy cyklostezek, a druhá spočívá v samotném dopravním prostředku, tedy kole. Mnohdy je nutno překonávat velká převýšení, kolo není vhodné pro lidi s fyzickým handicapem a v neposlední řadě je jízdě na kole nutno přizpůsobit i oblečení. Všechny tyto nevýhody kola odbourává dopravní prostředek budoucnosti – elektrické kolo.
První elektrokolo jezdilo už před 112 lety
Prvním konstruktérem elektrokola byl jakýsi Hosea W. Libbey z amerického Bostonu, který si nechal patentovat kolo, poháněné elektrickým motorem. Ten byl umístěn ve středu osy klikového hřídele. Do konstrukce elektrického kola se pustily i chytré české hlavičky. Jedním z prvních českých konstruktérů byl Ing. H. Fügner, který si svůj elektrocykl nechal patentovat v roce 1938 a v roce 1944 se objevil v provozu jeho první prototyp. Upravené dynamo Sentuilla, pohánějící elektrokolo, mělo výkon 150 W a napětí 24 V. Kolo dosahovalo na rovině rychlosti 14 km/hod. a jeho dojezd byl až 70 kilometrů. Hlavní nevýhodou kola byla jeho obrovská váha, která díky olověným bateriím dosahovala 140 kilogramů! Opravdový rozvoj zaznamenávají elektrokola až s ovládáním točivého momentu elektromotorů, který byl objeven koncem 90. let 20. století. První komerční elektrická kola se na trhu objevila v roce 1992 a již v roce 1998 je na trhu 49 různých typů elektrokol.
V hlavní roli baterie
Právě velikost a velká hmotnost baterií byla ještě před 15 lety největší překážkou v rychlejším rozvoji elektrokol. K dispozici byly totiž jen těžké a neskladné olověné baterie. Elektrokolům se začalo blýskat na lepší časy teprve s příchodem niklo-kadmiových baterií (NiCd), Nickel Metal Hydride baterií (NiMH), Lithium-ion polymer baterií (Li-Pol) a lithium-iontových baterií (Li-Ion), s nimiž lze ujet na jedno nabití v pohodě i 100 kilometrů. Baterie je také dodnes vlastně nejdražší součástí elektrických kol. To platí zejména o moderních Li-Ion bateriích, které jsou odlehčené a mají extrémně krátkou dobu nabíjení. Tomu ovšem odpovídá i jejich cena, která tvoří až jednu třetinu ceny celého kola. V Číně – zemi, kde produkce elektrokol zaznamenává doslova obří nárůst – si s bateriemi tak velké starosti nedělají a nějaká ta ekologie jde rovněž stranou. Drtivá většina levných čínských elektrokol je totiž vybavena olověnými bateriemi. I když by se zdálo, že tak masové rozšíření elektrokol v Číně je vlastně příspěvkem k čistému životnímu prostředí, je to právě naopak. Běžné elektrokolo spotřebuje v rámci životnosti v průměru pět olověných baterií. Každá olověná baterie o váze zhruba 10 kilogramů znamená pro životní prostředí výslednou zátěž až 7 kilogramů olova. Recyklace baterií je totiž v Číně minimální a navíc se používá zastaralých postupů, které nebezpečné olovo dostatečně nezlikvidují.
Příkladem je Japonsko
Obrovský rozmach zažívají elektrokola v zemi vycházejícího slunce. Na rozdíl od Číny není pro japonské výrobce rozhodujícím faktorem cena, ale kvalita a čistý provoz. Elektrokola vyrábějí i takoví giganti jako Yamaha či Panasonic. Skutečným fenoménem jsou elektrokola v japonských velkoměstech, zejména v Tokiu. Velké firmy jako Fuji Xerox, Panasonic, Ricoh či Canon dokonce nakupují pro své zaměstnance elektrokola a bohatě se jim to vyplatí. Ušetří tak nemalé výdaje za místa na parkování a jejich zaměstnanci rázem přijíždějí včas do práce, protože se na kole vyhnou ranním zácpám. Například firma Fuji vyčíslila, že ušetří každý měsíc na 2500 litrů benzinu a náklady na údržbu firemních aut se snížily desetkrát. Zatímco v Číně jsou kola prodávána v průměru za našich 10 000 korun, v Japonsku jsou dvakrát dražší, ale jak firmám, tak uživatelům kol se to stále bohatě vyplatí.
Levné kolo od Yamahy
Právě firma Yamaha nedávno uvedla na japonský trh nové elektrokolo Pas Brace se speciálním asistenčním systémem, který pomůže jezdci vybrat jeden s osmi převodů, brzdit ve správný okamžik a podobně. Systém nazvaný S.P.E.C.8 podle toho upraví úroveň elektrického pohonu. Pokud kolo jede rychleji než 15 km/h, doplňkové napájení automaticky sníží svůj příkon v závislosti na převodu. Pokud jede kolo rychleji než 24 km/h, pohon se zcela vypne. Jako zdroj energie je samozřejmostí odlehčená Li-Ion baterie, která na jedno nabití odveze cyklistu do 39 km vzdálenosti v automatickém módu a na ekonomický mód až 61 km. Hmotnost elektrokola Pas Brace je 22 kg a v přepočtu přijde na našich asi 17 000 korun.
Jak je to s pohonem?
Zájemci o elektrokola mají na výběr několik možností. Nejrozšířenější jsou miniaturní elektromotorky, umístěné v náboji předního nebo zadního kola. K dispozici jsou rovněž přídavné motory, které lze zcela prostě namontovat na kolo a jednoduchým třením je kolo poháněno. Velkému zájmu se těší i nejrůznější stavebnicové soupravy, včetně potřebné kabeláže a držáků baterií. S doslova revolučním řešením přišla nedávno například rakouská firma Gruber Assist. Celé zařízení tvoří 22 centimetrů dlouhá trubka o hmotnosti necelého kilogramu. V té se skrývá nejen elektromotor, ale i převody a elektronický ovládací systém. Celé se to skryje v rámu kola a to je pak k nerozeznání od toho obyčejného. Malá baterie o hmotnosti 900 g vás pak dokáže vozit až 1,5 hodiny. Cena této rarity ovšem není nijak malá – v přepočtu přijde na 28 000 korun.
Skvost přijíždí z Německa
Velkou pozornost věnují vývoji elektrokol Němci. V prodeji už se objevila luxusní elektrokola značky Mercedes Benz a nyní přichází na trh skutečný krasavec. Je jím jakýsi hybrid mezi motorkou a kolem, zvaný ELMOTO. Stroj vyrábí společnost Elmoto-Cycles. Rám je celý z odlehčeného hliníku. Elektromotor o výkonu 1,7 kW umožňuje dosáhnout rychlosti až 45 km/hod. a dojezd je až 70 kilometrů. Baterie je samozřejmě Li-Ion a na plnou kapacitu se nabije za čtyři hodiny. Kolo je však docela robustní a váží celých 50 kilogramů. Zajímavé jsou na něm i moderní, ladné linie, připomínající spíše elegantní skútr. Neméně „zajímavá“ je ovšem i cena, která je stanovena v přepočtu na téměř 57 000 korun. Nezahálejí ani Američané. Již dnes Massachusettský technologický institut (MIT) avizuje elektrokolo, v němž bude využita celá řada vesmírných technologií. Hmotnost kola má být nižší než 15 kilogramů, dojezd na jedno nabití 150 kilometrů a nejvyšší rychlost 55 kilometrů. Na trhu by se měl stroj objevit už v roce 2011.
Jakpak je to u nás doma?
Jednoduše můžeme konstatovat, že stav elektrokol na českých silnicích je tak říkajíc žalostný, zejména co do počtu. Technický stav by se dal definovat varováním konstruktéra japonské firmy Yamaha, Koichiho Takahashi: „Pokud chcete elektrokolo, které vás bude vozit déle než dva roky, nebude těžké jako dobře vykrmený nosorožec a bude všestranně spolehlivé, obraťte se zády k Číně.“ Tato slova sice vypadají jako profesionální rivalita, ale je v nich hodně pravdy. Český trh pomalu, ale jistě zaplavují levná elektrokola z Číny, která jsou k dostání již od 10 000 korun. Jejich nabídka na internetu roste každým dnem a prodejci se předhánějí v líčení jejich předností. Hlavní roli v nízké ceně těchto kol hrají samozřejmě baterie, které jsou převážně olověné. Kola mají většinou poměrně robustní konstrukci a jsou montována z levnějších dílů. To se pak samozřejmě podepisuje na jejich spolehlivosti. Univerzální rada, jaké elektrokolo koupit, sice neexistuje, ale zájemci by se měli řídit zejména typem baterie a faktem, zda jsou kola sestavena ze značkových dílů. Profesionálové navíc radí, orientovat se při výběru spíše na kola, jejichž cena začíná na hranici 20 000 korun.
Test 21. STOLETÍ
Vzhledem k tomu, že elektrokola se vítězně probojovávají na silnice i do ulic velkoměst po celém světě a jde o fenomén, který má i u nás určitě velkou budoucnost, rozhodla se redakce časopisu 21. STOLETÍ otestovat v praxi, co takové elektrokolo ve skutečnosti dokáže.
Vyzkoušet jsme chtěli především kvalitní elektrokolo střední cenové třídy, vhodné jak do města, tak na výlety do přírody. Navíc jsme měli požadavek, aby kolo splňovalo i přísnou evropskou normu EN 15194:2009 – EPAC, která u nás vstoupila v platnost 1. 9. 2009. Výrobky, které tuto normu nesplňují, by správně neměly být prodávány ani provozovány jako elektrokola. Přestože jsou na našem trhu nabízeny dnes stovky typů elektrokol, jediná kola, která náročnými testy podle této normy prošla do uzávěrky tohoto vydání, byla elektrokola české firmy Ekolo.cz. Výběr jsme měli tedy značně ulehčen.
Skládací kolo SilverGo se představuje
typ kola
skládací
materiál rámu
Aluminium 6061.T6
ráfky
20 palců
pláště
Kenda K shield
přehazovačka
Shimano TX51 (6 rychlostí)
brzdy
V type (Tektro M530)
přední vidlice
Zoom Swift 190 odpružená Double Crown s regulací
řídítka
ZOOM se stavitelnou výškou
sedlo
Grand Star – gelové
speciální výbava
nosič s fixací do 20 kg, měřič kapacity baterie, cestovní pumpička, 3x LED osvětlení, elektrický zvonek
hmotnost
18,5 kg + 3,5 kg baterie
max. zatížení
110 kg
dojezd
až 55 km v režimu PAS
typ a kapacita baterie
Lithium-Polymer 360 Wh (36V / 10Ah)
max. doba nabíjení ze zásuvky
230 V
5,5 hodiny
Pohon
asistované šlapání (PAS) / akcelerátor
typ elektromotoru
bezkartáčový v zadním náboji
max. / jmenovitý výkon motoru
400bW / 250bW
průměrná rychlost jízdy
27 km/h
max. stoupání
16º v režimu PAS
Nasedáme a jedeme do města
Elektrokolo SilverGo je kompletováno z ověřených značkových dílů a vyráběno ryze českou firmou. Kolo jsme vyzkoušeli nejprve v městském provozu. Po vytažení složeného kola z kufru vozu je rozložení do jízdního stavu otázkou několika sekund. Stačí dva hmaty, jimiž se zaklapnou a dotáhnou pohyblivé klouby v řídítkách a v rámu kola. Po seřízení výšky sedla je možné nasednout a ihned vyrazit. Kolo jsme vyzkoušeli jak na asfaltu, tak na pražských „kočičích hlavách“. Po prvních šlápnutích a zapnutí pohonu pomocí otočné rukojeti, se kolo hladce rozjede. Překvapující je rychlá akcelerace, protože na semaforech zůstávají auta daleko za námi. Vzhledem k omezené rychlosti kola nás sice brzy předjedou, ale výsledná rychlost přesunu z místa A do místa B vychází jednoznačně ve prospěch elektrokola. Test jsme provedli na trase Praha 10, Bohdalecká ulice, kde sídlí naše redakce, na Staroměstské náměstí. Trasa byla dlouhá 7,6 kilometru. Vyrazili jsme současně autem a na kole. Autu trvala cesta plných 42 minut, protože provoz v pražských ulicích byl pěkně hustý. Elektrokolo zvládlo cestu za pouhých 23 minut!
Jízda na asfaltu probíhá naprosto hladce, na dlažbě je to poněkud horší. Pro městský provoz by si zasloužilo kolo trochu měkčí odpružení. Ve stoupáních, jakmile začnou klesat otáčky, stačí nepatrně přišlápnout a kolo se znovu živě rozjede. Rychlosti jsou poměrně dlouhé (??), a tak nebylo po celou cestu třeba téměř přeřazovat. Celkový dojem z jízdy byl výborný.
Jaké je to na venkově?
Kolo jsme testovali v kopcovitém terénu Středočeské pahorkatiny v okolí Ondřejova, kde je převýšení až 300 metrů, a nevyhýbali jsme se ani cyklistickým stezkám, vedoucím po lesních nezpevněných úsecích. Stejně jako ve městě je ovládání kola jednoduché a zejména v prudkých stoupáních pohon skutečně potěší a má svůj význam. Na rovinkách si ale rychlosti příliš neužijete, protože rozjedete-li šlapáním klasické kolo, je přece jen rychlejší. Kdo bydlí na rovině, výhody elektrokola tedy zase tak moc nevyužije. Ke slovu přišly v delších klesáních více i brzdy, které pracovaly na jedničku. Ovládání rychlostí a brzd na řídítkách je lehké a bezpečné. Vzhledem k robustním pneumatikám je kolo i v terénu stabilní. Stejně jako ve městě, není téměř třeba při zapnutém pohonu přehazovat rychlosti. Ty se využijí skutečně jen při vybité baterii, kdy je třeba pořádně zabrat.
Do města i do přírody
Vlastnosti testovaného kola odpovídají udávaným parametrům. Ve městě jsme vzhledem ke kratším úsekům jízdy netestovali dojezd. Na venkově zvládlo kolo až do vybití baterie ve velmi náročném terénu a v režimu asistovaného šlapání (PAS) 48 kilometrů. Při jízdě v rovinatém terénu se dojezd zvýšil na 58 kilometrů. Při nabíjení se kontrolka, avizující úplné nabití, rozsvítila už po 4 hodinách. Samotná jízda je stejně bezhlučná, téměř jako na běžném kole. I v terénu se projevilo při delší jízdě malé odpružení, zejména v sedlové partii. Testované elektrokolo považujeme za ideální dopravní prostředek jak do města, tak do přírody, který ocení zejména cyklisté, pro které je šlapání velkou fyzickou zátěží, nebo ti, kdo se zkrátka nechtějí při jízdě zapotit. Každopádně ve městě jde o nejrychlejší dopravní prostředek. Cena testovaného kola SilverGo je 24 900 Kč.
Jak definuje elektrokolo nová evropská norma?*
Jmenovitý výkon motoru je max. 250 W
Motor je aktivován pouze při šlapání na pedály, případně aktivován otočným akcelerátorem do rychlosti 6 km/h
Motor musí být odpojen, jakmile elektrokolo dosáhne rychlosti 25 km/h
Motor musí být odpojen, jakmile jsou použity brzdy
Maximální napětí systému (baterie, řídicí jednotka, motor) je 48 V
Maximální váha elektrokola je 40 kg
Všechny elektrosoučásti kola byly testovány jako odolné proti působení a vyzařování elektromagnetických vln, testovány jako odolné proti nárazu, a mechanickému opotřebení.
*Testy se provádějí v laboratořích SGS, což nezávislá švýcarská organizace působící v oblasti kontroly, inspekce, ověřování a certifikace. Certifikát SGS je uznáván celosvětově.
Jaké jsou výhody elektrokola?
*Elektrokola mohou stejně jako běžná kola využívat cyklostezek
*Pro jízdu na elektrokole není třeba řidičský průkaz, max. rychlost poháněného kola je 25 km/h
*Náklady na 1 km jsou přibližně 0,04 Kč (při běžné ceně 3,75 Kč / kWh). Plné nabití baterie přijde asi na 2,80 Kč
*Vzhledem k tomu, že jde v podstatě o klasické kolo, pouze vybavené přídavným motorkem, lze jej přepravovat ve vlaku, cyklobusu, nebo v městské hromadné dopravě
*Pokud dojde energie z baterie, šlapáním dojedete k nejbližší zásuvce. Baterie dobijete prostřednictvím nabíječky kdekoli, kde je k dispozici zásuvka 230 V.
