Chcete zdravé miminko? Preventivně užívejte kyselinu listovou. Tuhle radu uslyší z úst lékařů nastávající maminky na celém světě. Jenže nové studie varují: Kyselina listová způsobuje rakovinu, potraty a vědci ji dokonce viní z rozštěpu páteře, před kterým má chránit. Doporučují lékaři matkám jed?
Užívání kyseliny listové je tradiční metodou pro prevenci vrozených vad plodu. Gynekologové doporučují ženám užívat tuto kyselinu, neboli acidum folicum, ještě před početím, v těhotenství i v době kojení.
Nedostatek kyseliny listové během těhotenství může mít podle série výzkumů za následek předčasné porody či defekty neurální trubice plodu, tedy defekty budoucí centrální nervové soustavy, jakými jsou například rozštěp páteře (spina bifida), nebo s životem neslučitelná anencefalie, kdy dítěti chybí mozek.
Pokusy na myších však nyní odhalily, že nadužívání kyseliny listové naopak přináší zvýšení vrozených vad, nebo dokonce vyvolává potrat.
Vitamin B9 byl všelékem
Kyselina listová, neboli ve vodě rozpustný vitamin B 9, je nezbytná při krvetvorbě a pro syntézu nukleových kyselin, které obsahují genetickou informaci.
Podporuje růst plodu a správnou diferenciaci tkání, zvláště pak nervové soustavy. Lidé jej získávají přirozenou cestou z potravy, nebo ve formě nejrůznějších potravinových doplňků. Pokud nepřijímají dostatek kyseliny listové děti, rostou pomaleji než jejich vrstevníci a jsou ohroženy stejně jako dospělí s nízkým příjmem kyseliny listové chudokrevností.
Záhada zůstává nevyřešena
Jak přesně folát neboli ester (organická sloučenina vzniklá reakcí kyseliny a alkoholu) kyseliny listové na vývoj embrya působí, však i dnes zůstává záhadou. Poodhalit toto tajemství chtěla vývojová bioložka Lee Niswanderová z Coloradské univerzity v americkém Denveru.
Zkoumala se svým týmem suplementaci (doplňování) kyselinou listovou u myší, které měly nastavenu genetickou predispozici plodit embrya s defekty neurální trubice. Myši s tendencí k pěti různým typům defektu krmila Niswanderová 2 nebo 10 mg kyseliny listové na kilogram, čímž docílila stejného poměru kyseliny v krvi jako u běžného Američana.
Co přinesl výzkum?
Výzkum však přinesl nečekaný výsledek. K překvapení vědců totiž suplementace u tří z pěti mutací porodní defekty spíše zhoršila.
„V jedné mutantní linii, pojmenované L3P, pojídání potravy s vyšším množstvím B9 zvýšilo šanci na defekt neurální trubice z 20 % na 60 %, což nás doslova šokovalo,“ říká Lee Niswanderová. Pro kmen nazvaný Shroom3, jehož potomek by kvůli genetickým poruchám zemřel hned po porodu, zase velké množství B9 výrazně zvýšilo procentuální ztrátu embryí. Tedy místo porodu s malformacemi došlo k potratu.
Máme se bát vitamnů?
„Nová studie vznáší otázku, zda nemůže být za určitých okolností vysoká hladina vitaminů škodlivá,“ vysvětluje bioložka Niswanderová.
Výsledky jejího výzkumu totiž průkazně doložily, že pro stejné alely (tedy konkrétní formy genu) závisí riziko poškození neurální trubice na délce působení zkoumaného vitaminu. „Naše data ukazují, že v závislosti na genové mutaci může nadmíra kyseliny listové nepříznivě ovlivnit vývoj embrya a uzavírání nervové trubice,“ dodává.
Na přehodnocení lékařských doporučení je však ještě brzy. Výsledky testů u myší se totiž často neshodují s výsledky u lidí.
Například Elizabeth Groveová, neuroložka z Chicagské univerzity a specialistka na mozek savců, výsledky studie bagatelizuje. „Našli jsme stovky mutací, které způsobují vrozené vady u myší, ale zatím se nezdá, že by produkovaly stejné problémy i u lidí.
Účinky kyseliny listové mohou být druhově specifické,“ komentuje výsledky coloradských kolegů Groveová.
Tak tomu bylo, i když v opačném případě, v 60. letech s lékem s účinnou látkou thalidomid (viz box). Malformace, které lék vyvolal, nebyly při laboratorních pokusech na myších zjištěny.
B9 způsobuje rakovinu
Ke kopernikovskému obratu s kyselinou listovou v dohledné době nedojde, na to mají vědci zatím málo dat. Odborná veřejnost však přehodnocuje pohled na B9 jako na všelék. Před nadužíváním kyseliny listové varují i další výzkumy z posledních tří let.
Na pozoru by se měli mít v prvé řadě ti, kteří se kyselinou „dopují“ jen tak, ačkoliv netrpí jejím deficitem.
Nejnovější americká studie sledovala působení vitaminu B 9 na kolorektální adenom (nezhoubný nádor tlustého střeva včetně konečníku). Na rozdíl od původní domněnky kyselina listová nepřinesla ochranný efekt, naopak u pacientů, kteří brali 1 mg denně, zvýšila výskyt rakovinného bujení. Nejčastěji se jednalo o nádory prostaty.
Norští vědci zase před nedávnem zkoumali pacienty se srdečním selháním. Do studie se zapojilo téměř 7000 pacientů, kteří byli losem rozděleni do skupin „placebo“ a „folát“. Výsledek byl opět trpký – vitamin významně zvýšil riziko rakoviny a celkovou úmrtnost, zejména kvůli nárůstu rakoviny plic.
Všeho s mírou
Výsledky letitých klinických studií již před desítkami let potvrdily, že děti žen, které zdvojnásobily doporučenou denní dávku kyseliny listové, mají o 40 %–50 % méně defektů páteře, lebky a mozku.
Účinky kyseliny listové mají především preventivní účinek proti rozštěpu páteře. Nové výzkumy však opatrně naznačují, že děti, muži a ženy mimo reprodukční věk by se měli nadužívání folátů vyvarovat.
Testy neprokázaly žádný zdravotní přínos, když užívali kyselinu listovou ti, co jí měli dostatek ze stravy. Spíše se objevily varovné signály, že B9 v těchto případech podporuje rakovinné bujení.
„Spoléhejme na pestrou stravu,“ radí vědci. Ano špenátu, ne multivitaminovým doplňkům s kyselinou listovou.
Což takhle dát si špenát?
Většina Evropské populace je vystavena folátu v přirozené formě s potravou. K předávkování z potravy rozhodně jednoduše nedojde. Ústav výživy 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze doporučuje pro optimální denní příjem folátu (tj.
180μg ) pojíst 5x denně porci zeleniny a ovoce (400g zeleniny, z toho alespoň 100g ve formě salátu a 200g ovoce), denně celozrnné obiloviny (200–300g celozrnného pečiva, eventuálně ovesné vločky), denně mléko a mléčné výrobky se sníženou tučností, občas játra.
Takovýto jídelníček pokryje denní příjem kyseliny listové s výjimkou těhotných, kojících, dětí a osob nad 65 let. Ženy plánující početí, těhotné a kojící mají denní dávku B9 až pětkrát vyšší.
Tragický omyl jménem talidomid
*Od 50. let do začátku 60. let 20. století se v Evropě narodilo kolem 12 000 dětí s chybějícími končetinami nebo ušima.
*Po dramatickém pátrání byly jejich deformity vztaženy k chemické látce talidomidu, předepisovanému pod názvem Distaval či Contergan těhotným ženám k tišení ranních nevolností.
*Ženy, které užívaly látku v kritickém období mezi 3. a 5. týdnem po oplodnění, kdy se u zárodků vyvíjejí končetiny, porodily děti s deformacemi končetin.
*Talidomid byl syntetizován v tehdejším západním Německu v roce 1954.
*Nejvíce byl předepisován v západní Evropě, Jižní Americe a Austrálii.
*V roce 1962 byl lék stažen z celosvětového trhu.
Syntetika v krvi může škodit
PGA pteroylmonoglutamátová kyselina je synteticky vyráběná kyselina listová. Využívá se výhradně pro obohacování potravin, nápojů, v podpůrných prostředcích a v lécích. V těle se běžně nevyskytuje. Je ale stabilnější a levnější než přirozené formy kyseliny listové.
PGA je v těle metabolizován na methylfolát – běžnou formu vitaminu v plazmě. Tento proces je ale saturován při dávce 400μg PGA, při dávkách vyšších je v krvi přítomen i syntetický PGA. Účinky dlouhodobého podávání PGA zatím nebyly prozkoumány.
Forma vitaminu užívaná pro suplementaci (obohacené obiloviny v USA) se běžně v organismu nevyskytuje a může mít potenciálně nežádoucí účinky.
