Balancování na ostří břitvy připomíná dohadování, zda alkohol (v přiměřeném množství) lidskému zdraví nevadí, naopak pomáhá jako přírodní lék, anebo mu škodí – až se smrtkou v pozadí. Situaci komplikuje fakt, že jednoznačný názor dosud nemají ani lékaři a vědci.

Přitom již od narození se v každém člověku objevuje určité stopové množství alkoholu, který vyrábí samo tělo. Vědci však zatím nezdůvodnili, proč tomu tak je. Kdyby však byla tato látka škodlivá, stěží by asi v těle kolotala.

Určitě více napoví zkoumání nedávno objeveného genu, který způsobuje citlivost k alkoholu. Podle vědců z university v Severní Karolíně v USA má až 20 % populace v těle gen CYP2E1, díky němuž jsou nejen citlivější k alkoholu, ale hlavně méně náchylní k opilství.

Kvasinky si libují déle než lidé

Tradičně se uvádí, že alkohol má dějiny stejně dlouhé jako lidstvo. Nově se ukazuje, že to není přesné tvrzení. Genetické analýzy naznačují, že historie alkoholu je mnohem delší než lidská.

Gen pro produkci alkoholu kvasinky získaly už před 70 000 000 let. V té době se na Zemi objevily rostliny rodící dužnaté ovoce bohaté na cukry, které kvasinky šikovně přeměňovaly na alkohol. Ostatním organismům ovoce chytře otrávily toxickým alkoholem.

Trvalo ještě dlouho, než se objevili první pralidští konzumenti opojné tekutiny.

K opojení se prožvýkali

Americký archeolog Patrick McGovern nedávno způsobil rozruch hypotézou, že pralidé žijící v neolitu se začali věnovat zemědělství nikoli z hladu, ale kvůli přípravě alkoholu! Lidé se bujaře opíjeli kvašeným ovocem už před 9000 roky!

„První obiloviny začali pravěcí lidé pěstovat právě kvůli tomu, aby je rozžvýkané mohli nechat kvasit, a vyráběli si tak první alkoholické nápoje,“ tvrdí McGovern. Má na to důkazy? Ano – v Číně objevil 9000 let staré střepy hliněné nádoby, na kterých po pečlivé analýze detekoval stopy alkoholického nápoje.

Ten údajně obsahoval asi 10 % etanolu a vznikal kvašením rozžvýkaných zrnek obilí či rýže.

A zhruba ve stejné době začali lidé na území Mezopotámie, tedy mezi řekami Eufrat a Tigris, z obilí vyrábět kvašené nápoje. Je zvláštní a pro lidské pokolení možná příznačné, že chléb začali péct až o 2000 let později!

Kristus nebyl notorik

Moudří staří Římané za civilizovanou krajinu považovali jen takovou, kde se pěstovalo víno. Současný badatel PhDr. Václav Budinský (*1948) uvádí: „Římské legie s sebou vozily sazenice vinné révy, které vysazovaly na dobytých územích.

Víno se stalo předmětem obchodu už nejméně před třemi tisíci let. Obchod pak nutil zlepšovat cesty, dopravu, překonávat jazykové bariéry, poznávat cizí kraje, chování a zvyklosti.“.

Lahodný nápoj nezavrhoval podle Bible ani Ježíš Kristus, když měnil vodu ve víno. To navíc obrazně označil za svou krev! Kdyby bylo víno špatné, jedovaté či nebezpečné, nepropagoval by jeho konzumaci, ale řekl by lidem:

„Pijte vodu. Nápoje s obsahem lihu jsou vám zapovězené!“.

Názory se převracejí

Odborník na víno, brněnský kardiolog a kardiochirurg prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., upřesňuje, že negativní názory na pití vína se změnily po roce 1979. „Do té doby, až na výjimky, se považovalo pití veškerého alkoholu za zdraví škodlivé,“ tvrdí Šamánek.

Obrat nastal po rozsáhlém výzkumu, který na konci 70. let minulého století provedl mladý francouzský vědec Anthony Selwyn St. Leger. Jednoznačně prokázal, že v zemích okolo Středozemního moře, kde se často konzumuje víno, je mnohokrát nižší úmrtnost v důsledku srdečních onemocnění než v zemích, kde se pije pivo či „tvrdý alkohol“.

Mírné pití vína (cca 4 dcl u mužů denně) snižuje riziko srdečního infarktu o 40 až 50 %. Ovšem pozor! Ženy mají daleko nižší schopnost odbourávat alkohol, protože mají podstatně nižší hladinu alkoholdehydrogenázy – enzymu, který se na odstraňování alkoholu z organismu podílí. Ženy disponují v porovnání s muži zhruba poloviční dávkou.

Potěší nejen srdce

Sklenka vína za den chrání před mozkovou mrtvicí, protože snižuje riziko krevních sraženin. Víno nepředstavuje pouze etylalkohol rozpuštěný ve vodě, ale přímo tekutý lék. V krvi zvyšuje hladinu antioxidantů, které brání vzniku aterosklerózy, podporuje krevní oběh, zvyšuje imunitu, snižuje krevní tlak, úmrtnost na infarkty myokardu a cévní mozkové příhody.

Dobře si poradí s cholesterolem: pomáhá tzv. hodnému (HDL), zatímco LDL s VLDL (tzv. zlý) snižuje. Obdobně to platí o souboji s homocysteinem  – „cholesterolem 21. století“. Jeho zvýšená hladina se  považuje za velmi rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Na podzim roku 2011 se však objevila poplašná zpráva, že konzumace bílého vína může u žen vyvolat rakovinu prsu. Mnozí odborníci to popírají.

Cukrovka už pije

Mezi vysoce rizikové faktory úmrtí z kardiovaskulárních příčin patří diabetes mellitus (cukrovka). U nás ji lékaři zatím odhalili u více než 800 000 lidí! Pro nebezpečí alkoholem způsobeného zvýšení hladiny cukru v plazmě se obecně diabetikům doporučovalo alkohol si zcela odepřít.

V poslední době se však prokázalo, že mírná spotřeba alkoholu může snížit i riziko vzniku a vývoje cukrovky.

V Harvard Study, kterou před časem publikovali vědci z americké Harvardovy university, se u 110 000 žen ve věku 25–42 let prokázalo, že u mírných pijaček ve srovnání s abstinentkami kleslo riziko výskytu cukrovky o 60 %.

Pití malého množství alkoholu nejen snižuje samotný výskyt cukrovky, ale má také příznivý efekt na vznik a vývoj aterosklerózy. Pozor však na vína, která obsahují značné množství sacharidů (cukrů) – šumivé, portské, likérové atd.

Nemocnice Na Homolce nabízí unikát

Samozřejmě se musí pít víno kvalitní. Dříve se ze zdravotních důvodů preferovalo víno červené. V něm jsou ve vyšší míře třísloviny a léčivá látka resveratrol (ze slupek i z jadérek), Dva decilitry červeného vína obsahují 600 mikrogramů resveratrolu.

Ten sehrává podstatnou roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky. Víno má rovněž protirakovinný účinek, protože fenoly v něm obsažené fungují jako antioxidanty, zpomalují stárnutí buněk.

Později se ukázalo, že účinné látky jsou i v bílém víně, byť v menších koncentracích. Například resveratrolu je v bílých vínech zhruba 10x méně. Důvodem je fakt, že při výrobě červeného vína se slupka hroznu ponechává po určitou dobu fermentovat. A právě slupka flavonoidy obsahuje.

Zajímavé výsledky slibuje nynější rozsáhlá studie odborníků z pražské Nemocnice Na Homolce. Početní dobrovolníci každý večer pijí 0,3 dcl vína a lékaři průběžně sledují různé hodnoty jejich zdravotního stavu.

Pivo se stalo tekutým chlebem

Mnohé z těchto kladných vlastností přináší svým umírněným konzumentům také pivo, které se vařilo již v období kolem roku 3000 př. n. l ve starověké Mezopotámii. Je tekutou potravinou. Však také kdysi čeládka u sedláků dostávala k jídlu husté pivo – samozřejmě domácího původu. Pivní polévka bývala běžnou staročeskou snídání.

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan I. lékařské fakulty UK, pivo považuje za nejlepší iontový nápoj: „Obsahuje řadu vitaminů; největší podíl mají vitamíny skupiny B – pyridoxin, thiamin, riboflavin, niacin a kyselina listová.

Jeden litr piva obsahuje asi 10–30 % denní spotřeby těchto vitaminů. Vitaminy skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů – metabolismus sacharidů, lipidů, aminokyselin. Dále slouží pro správné fungování nervového systému.“.

Pivní koktejl je pestrý

V „pivním koktejlu“ nechybějí ani minerální látky, stopové prvky. Polyfenoly potěší činnost srdce, napomáhají srážlivosti krve, povzbuzují trávení, zlepšují vidění. Jako lapače radikálů mají protirakovinné účinky, zejména ze sladu pocházející katechin, epikatechin a xanthohumol . Flavonoidy mohou také umocňovat protisrážlivý účinek alkoholu.

Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče a trávicích šťáv, které pozitivně ovlivňují trávení. Fytoestrogeny působí na řadu metabolických procesů v organismu. Látky obsažené v pivu snižují riziko rozvoje ateriosklerózy a trombózy – základních procesů vedoucích k srdečnímu infarktu či mozkové mrtvici.

Metabolický syndrom ohrožuje

Pivní mok nejen tiší žízeň, ale také nabízí nutriční hodnoty s vhodně vyváženým obsahem iontů, minerálních látek, vitaminů a polyfenolů. Platí to rovněž o pivu nealkoholickém, jehož spotřeba u nás výrazně stoupá.

„Pivo dělá hezká těla!“ říkávají pivaři s poněkud objemným bříškem. Taková ozdoba nevzniká jen přemírným pitím piva, které obsahuje cukry. Půllitřík piva nám dodá cca 210 kcal (880 kJ). To je ovšem mnohem méně než např. kola či džusy.

Zlatavá tekutina však velice povzbuzuje k jídlu a alkohol v pivu má snahu ukládat jedlíkovi přednostně tuk na břiše, což vede k tzv. metabolickému syndromu.

Jsme jeho obětí, pokud podle nových přísných měřítek Evropské unie má muž obvod kolem pasu více než 94 cm (dříve 102 cm), žena potom více než 80 cm.

S frťánky se musí opatrně

Mnohem silněji než víno a pivo na náš organismus působí rozmanité likéry a zvláště destiláty. Užíváme je jako aperitivy, ale i při posezení u „panáčka“ s přáteli. A nemusí to být nekonečné rundy rumů v šumu hospody!

Silnější alkoholické nápoje se však mají pít spíše příležitostně. Jinak pijáci způsobí zdravotní újmu nejen sobě, ale znamenají práci třeba i pro pracovníky záchytek.

Naše republika drží množstvím cca 160 litrů světový rekord spotřeby piva na hlavu (včetně kojenců).

Nechybějí ani sebevraždy

Již v roce 1951 při Psychiatrické klinice v objektu U Apolináře z popudu MUDr. Jaroslava Skály (1916–2007) vznikla první protialkoholní záchytná stanice na celém světě.

Skálův následovník – MUDr. Petr Popov, primář oddělení léčby závislosti Všeobecné fakultní nemocnice v Praze – pro 21. STOLETÍ upřesnil, že v současnosti na každého obyvatele ČR ve věku nad 15 let vychází průměrná roční spotřeba 16,45 litru čistého alkoholu.

Téměř 29 % mužů a 9, 3 % žen prolévá hrdlem alkohol rizikově a škodlivě. „Nejvíce pijí muži mezi 35. až 44. rokem života, nejméně ve věku do 24 let. Rozdíly mezi ženami nejsou tak markantní, pokles nastává po jejich 54. roce“ konstatuje primář MUDr. Popov.

Při nadměrném požívání nejsou vůbec výjimkou jak různé choroby, tak neurvalé chování pijanů, rozvrácená manželství… Mnoho tragédií se týká i opilých řidičů. Někdy však opilec upadne do splínu a nakonec spáchá sebevraždu.

Chutná nám rozpouštědlo?

Neúnavným bojovníkem proti nápojům nelihuprostým je další Skálův vzorný žák – MUDr. Karel Nešpor, CSc., primář oddělení léčby závislosti Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích.

„Alkohol slouží v medicíně jako rozpouštědlo pro jiné látky – příkladem je jodová tinktura. Používá se i jako protijed při otravě metylalkoholem. Alkohol škodí na mnoha úrovních, a to už v nízkých dávkách – například zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen, úrazů nebo interakcí alkoholu s léky,“ zaníceně argumentuje primář Nešpor.

Na zmíněném oddělení se hned při příjmu setkává s muži, těžkými alkoholiky, odborník Tomáš Fiala. „Poznávám ze své praxe, že žádný člověk při nestřídmém pití není silnější než alkohol. Pití může mít negativní zdravotní a sociální důsledky.

Setkávám se s kdysi váženými, obdivovanými lidmi, ze kterých se pitím alkoholu staly lidské trosky. Východiskem je v takovém případě pouze abstinence,“ naznačuje jedinou možnost Tomáš Fiala.

Pijme jako dobytek!

Při první návštěvě moravského sklípku mě laskaví hostitelé šokovali radou. „Pij jako dobytek!“ Na vyjevený výraz dodali: „Ten nepije přesmíru, protože ví, kdy už má dost!“

A kdy mají mít dost lidé?

„Relativně bezpečné dávky alkoholu pro zdravou dospělou populaci se pohybují mezi 30 až 40 g alkoholu denně. Při konzumaci vyšší hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému a také možný vznik závislosti,“ odhaduje onu hranici profesor MUDr. Tomáš Zíma, DrSc., z Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Samozřejmě nesmíme být „průtokovými ohřívači alkoholických nápojů“. Pro průměrného zdravého muže se za prospěšnou denní dávku považuje 0, 5–1 litr piva či 2–4 dl vína nebo 0,5 dl destilátu (40 %). Ženy se musí spokojit s polovinou uvedeného množství.

Stále platí rada doc. Jaroslava Skály: „Nepijte už třetí sklenku!“

Více se dozvíte:

V. Budinský: Ať žije alkohol, Milan Zevl – Lucie, 2007 ???

Pivo a zdraví, NAVA, 2007

www.cspas.cz

www.plbohnice.cz/nespor/

Malá seznamka se známým neznámým: C2H5OH!

Alkoholické nápoje jsou sloučeniny uhlíku a vodíku s tzv. hydroxylovou skupinou – OH. Tak se rodí C2H5OH – alkohol alias etanol. Patří mezi psychotropní látky. Jednoduchá a malá molekula vzniká kvašením cukrů.

Vaří se při 77 °C , tuhne při – 117 °C. Kvasinky, díky kterým vzniká, nechává žít jen do koncentrace cca 14 % alkoholu. Obvykle se vstřebá 15–90 minut po požití.

Pomaleji se do tkání rozpouští po jídle (zejména tučném), protože strava se chová jako savý papír. Nejrychleji se do organismu dostanou alkoholické nápoje s obsahem 20–30 % alkoholu.

Proti kocovině pomůže jedině voda?

*Rychlejší absorpci má alkohol míchaný se šumivými nápoji (tonic, soda).

*Jejich molekuly alkohol zředí, takže se ho dostane do styku s výstelkou žaludku více.

*Stejně působí i vinné střiky.

*Když se C2H5OH rozpustí do krve, uvolňuje se částečně do vzduchu v plicích.

*Právě takový je princip dechového testu.

*Většina alkoholu se rozkládá v játrech, která k rozložení jedné „alkoholové jednotky“ (20 g alkoholu) potřebují asi hodinu.

*Po vypití šesti „dvanáctek“ či dvou litrů vína a následném osmihodinovém spánku má tedy řidič v krevním koloběhu ještě stále alkohol.

*Kocovině, která souvisí s dehydratací organismu, se dá předejít vypitím velkého množství vody před spaním.

Jak se projevuje alkohol v krvi?

*Muž průměrné hmotnosti má po vypití jednoho půllitru desetistupňového piva asi 0, 3°/oo (promile). Odbourá se za 1–2 hodiny.

*Požití půllitru dvanáctistupňového piva nebo 2 dl vína či 0,5 dl lihoviny představuje asi 0,4 °/oo .Vyprchá většinou za 2–3 hodiny.

*Světovým rekordmanem – s „výkonem“ 12,3 °/oo alkoholu v krvi – se stal pětačtyřicetiletý Polák. Trojnásobně tak překročil dávku považovanou za smrtelnou!

Přebírají ožralkové dědičnou štafetu?

Výzkumy ukazují, že riziko propuknutí alkoholismu vždy souvisí s rodinnou anamnézou. Geny jsou jedním z faktorů a částečně se na vzniku choroby podílejí. Skupina nizozemských vědců uvedla, že za alkoholismus může jeden konkrétní gen.

Má označení MAO-A a dál se intenzivně zkoumá. Důležitým faktorem je také životní styl.