Bruno Laeng z univerzity v norském Oslu měřil drobounké změny v šíři zornic u řady dobrovolníků. Zajímal se o odpověď jejich organismu na nejrůznější obrázky, které sice byly stejně světlé, některé z nich se však „tvářily“ jako světlejší.
Nešlo však o nic jiného, než o optické iluze, které Laeng vytvořil, aby své dobrovolníky zmátl.
K jeho překvapení reagovaly oči dobrovolníků na iluze tak, jako kdyby byly tyto obrázky skutečně zářivější. Laeng tak jasně dokázal, že naše podvědomé rozhodování se neřídí jen podněty zvenčí, ale do značné míry také tím, co dopředu očekáváme.