Podle většiny představ o tom, jaké jsou podmínky nutné pro vznik života, je jedním z klíčových faktorů přítomnost vody. Tato zdánlivě obyčejná sloučenina má řadu vlastností, které ji mezi ostatními kapalinami činí zcela výjimečnou. Nedávná studie amerických vědců nás přiblížila v jejich poznání o pěkný kousek dále. 
Z chemického hlediska je voda skutečně prajednoduchou sloučeninou. Její vzorec, tedy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku, si dokáže zapamatovat i vybavit i ten, komu hodiny chemie na základní či střední škole dokázaly přivodit řadu bezesných nocí. Její chemická jednoduchost je však vyvážena složitostí, s níž se mohou jednotlivé molekuly spojovat dohromady a přispívat tak k efektům, díky nimž je voda pro život prakticky nezastupitelná. Voda dokáže v první řadě pohlcovat nebývale vysoké množství tepla. Je také dobrým a všudypřítomným rozpouštědlem a je proto klíčová pro transport nejrůznějších látek v organismu. Právě za poznáním těchto vlastností se vydal tým z Rockefelerovy univerzity v New Yorku vedený Pradeepem Kumarem. Fyzikové sledovali vlastnosti vody ve stavu podchlazení. V tomto stavu mají látky sice nižší teplotu, než je bod jejich tuhnutí, zůstávají však stále kapalné. „Když zavřete vodu do mrazícího boxu, nezamrzne okamžitě. V případě extrémně čisté vody můžete jít až na teplotu okolo -43 0C a stále měřit různé její fyzikální vlastnosti, například specifické teplo v jejím kapalném stavu,“ říká dr. Kumar. S použitím podchlazování vědci zjistili, že každá molekula vody interaguje se svými nejbližšími sousedy tak, že vytvoří čtyřstěn. Tyto čtyřstěny však nejsou nikdy přesně dokonalé – jejich tvar ovlivňuje i řada vnějších parametrů, jako je teplota či tlak. A právě drobné proměny těchto čtyřstěnů ovlivňují schopnost vody odolávat zahřátí či podchlazení. Lepší poznání těchto vlastností vody by mohlo napomoci v řadě nejrůznějších oborů počínaje zemědělstvím a konče například aplikací nejrůznějších léků včetně chemoterapeutik.
