Domů     Příroda
Mořská zvířata pomohla zmapovat svůj domov
21.stoleti 19.3.2010

Mořská zvířata, jako jsou tučňáci, albatrosi či rypouši sloní, kteří se prohánějí v mořích u pobřeží Jižní Ameriky, nedávno splnila úkol, který dostala od vědců – vypracovat si sama mapu přirozených biokoridorů a migračních tras. Po téměř deseti letech mají dnes ochranáři v rukou knihu, podle níž budou moci postupovat dopravní a těžařské společnosti ruku v ruce s ochranáři.Mořská zvířata, jako jsou tučňáci, albatrosi či rypouši sloní, kteří se prohánějí v mořích u pobřeží Jižní Ameriky, nedávno splnila úkol, který dostala od vědců – vypracovat si sama mapu přirozených biokoridorů a migračních tras. Po téměř deseti letech mají dnes ochranáři v rukou knihu, podle níž budou moci postupovat dopravní a těžařské společnosti ruku v ruce s ochranáři.

Jihovýchodnímu výběžku Atlantického oceánu, přiléhajícímu k jihoamerické pevnině, se také někdy přezdívá Patagonské moře. Tato relativně rozlehlá oblast mělkého šelfového moře patří mezi vůbec nejbohatší a nejkomplexnější ekosystémy, které ve světových oceánech najdeme. Velké přirozené bohatství těchto vod si ovšem rychle přivlastnil i predátor nejnebezpečnější – člověk. Odborníci z ochranářských organizací Společnosti na ochranu divočiny (WCS) a Mezinárodní organizace pro ochranu ptáků (BirdLife International) proto po celých 10 let sledovaly pohyb 16 druhů mořských živočichů. Výsledkem je 300stránková publikace o životě u jihoamerického pobřeží.

Pestrý život v patagonských vodách
 Vody Patagonského moře se táhnou od jižního pobřeží od jižního pobřeží Brazílie, Uruguaye a Argentiny až po fjordy na jižním pobřeží Chile okolo Hornova mysu. Celková plocha tohoto prakticky nejbohatšího ekosystému moří jižní polokoule je dohromady asi 3 miliony km2.  Jejich největší bohatství spočívá v enormních masách fytoplanktonu, který se zde vyskytuje v množství, které až 3x přesahuje jeho koncentraci v kterémkoliv z jiných moří.  Na tento základ potravní pyramidy je pak navázáno obrovské množství druhů živočichů. Jen měkkýšů zde žije na 900 druhů, obratlovců zde zoologové napočítali celých 700. Například ze 129 druhů vodních savců, které dnes věda rozlišuje, jich zde žije celých 47 – například lachtani hřivnatí, rypouši sloní či velryby jižní. Bohaté vody však pochopitelně i řadu druhů, které si oblíbili lidé: například olihně (kalamaři), štikozubci (hejkové), ančovičky či nejrůznější druhy krevet. Vlečné sítě rybářských lodí však nejen plení rybí populace, na nichž jsou závislé i ostatní druhy živočichů, ale také ruší živočichy v jejich přirozených stanovištích a přehrazují jejich přirozené migrační trasy.

S vysílačkou na zádech
Skutečně efektivní ochrana živých tvorů vyžaduje v první řadě dobrou znalost jejich života. Nápad, aby si zvířata „napsala“ mapu svých tras sama, je v dnešní době technických vymožeností v podstatě nasnadě. Pětadvacetičlenná skupina vědců se rozhodla zapojit do hry 16 druhů mořských živočichů: 5 druhů albatrosů, 3 druhy jejich příbuzných buřňáků, 4 druhy tučňáků, 3 druhy lachtanů a také giganta mezi ploutvonožci – rypouše sloního. Vysílačky, které jim připojili na těla, pak už postupně předávaly signál satelitům a dnes je již k dispozici atlas, publikovaný v angličtině i ve španělštině. „Náš atlas je výjimečným produktem společného úsilí. Dnes již víme, které oblasti moře jsou klíčové, a zasluhují si proto přiměřenou ochranu a řízení,“ shrnuje s nadšením dr. Claudio Campagna, šéf Mezinárodní organizace pro ochranu ptáků. Atlas mimo jiné odhaluje, že řada druhů koná nečekaně dlouhé cesty mezi volným mořem, kde si hledá potravu, a mořským pobřežím, které skýtá útočiště pro rozmnožování. Například rypouši sloní ročně naplavou okolo 10 000 km, dalších 10 000 však ještě „napotápějí“.

Velrybí turistika v Patagonii
 Velcí kytovci, jako jsou pravé velryby, plejtvákovci, plejtváci, keporkakové či vorvani, jsou skutečně majestátními a fascinujícími tvory. Jejich neobvyklost a zejména vzácnost z nich dělá natolik velkou atrakci, že se kolem jejich pozorování rozvinulo dokonce samostatné odvětví turistického průmyslu – pozorování velryb (angl. whale watching). Skutečnými „velmocemi“ jsou v tomto ohledu Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland a Norsko. Pozadu však nestojí ani oblasti pobřeží Jižní Ameriky, zejména Patagonie. Nejčastěji pozorovanými druhy jsou běžnější keporkakové a také vzácnější velryby jižní, jeden ze čtyř druhů pravých velryb, který je vázaný výhradně na moře jižní polokoule. Nejproslulejším místem, kam si můžete zajet prohlédnout pravé velryby, je polostrov Valdés a záliv Golfo Nuevo v argentinské provincii Chubut.
Michal Andrle

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz