Domů     Příroda
Mořská zvířata pomohla zmapovat svůj domov
21.stoleti 19.3.2010

Mořská zvířata, jako jsou tučňáci, albatrosi či rypouši sloní, kteří se prohánějí v mořích u pobřeží Jižní Ameriky, nedávno splnila úkol, který dostala od vědců – vypracovat si sama mapu přirozených biokoridorů a migračních tras. Po téměř deseti letech mají dnes ochranáři v rukou knihu, podle níž budou moci postupovat dopravní a těžařské společnosti ruku v ruce s ochranáři.Mořská zvířata, jako jsou tučňáci, albatrosi či rypouši sloní, kteří se prohánějí v mořích u pobřeží Jižní Ameriky, nedávno splnila úkol, který dostala od vědců – vypracovat si sama mapu přirozených biokoridorů a migračních tras. Po téměř deseti letech mají dnes ochranáři v rukou knihu, podle níž budou moci postupovat dopravní a těžařské společnosti ruku v ruce s ochranáři.

Jihovýchodnímu výběžku Atlantického oceánu, přiléhajícímu k jihoamerické pevnině, se také někdy přezdívá Patagonské moře. Tato relativně rozlehlá oblast mělkého šelfového moře patří mezi vůbec nejbohatší a nejkomplexnější ekosystémy, které ve světových oceánech najdeme. Velké přirozené bohatství těchto vod si ovšem rychle přivlastnil i predátor nejnebezpečnější – člověk. Odborníci z ochranářských organizací Společnosti na ochranu divočiny (WCS) a Mezinárodní organizace pro ochranu ptáků (BirdLife International) proto po celých 10 let sledovaly pohyb 16 druhů mořských živočichů. Výsledkem je 300stránková publikace o životě u jihoamerického pobřeží.

Pestrý život v patagonských vodách
 Vody Patagonského moře se táhnou od jižního pobřeží od jižního pobřeží Brazílie, Uruguaye a Argentiny až po fjordy na jižním pobřeží Chile okolo Hornova mysu. Celková plocha tohoto prakticky nejbohatšího ekosystému moří jižní polokoule je dohromady asi 3 miliony km2.  Jejich největší bohatství spočívá v enormních masách fytoplanktonu, který se zde vyskytuje v množství, které až 3x přesahuje jeho koncentraci v kterémkoliv z jiných moří.  Na tento základ potravní pyramidy je pak navázáno obrovské množství druhů živočichů. Jen měkkýšů zde žije na 900 druhů, obratlovců zde zoologové napočítali celých 700. Například ze 129 druhů vodních savců, které dnes věda rozlišuje, jich zde žije celých 47 – například lachtani hřivnatí, rypouši sloní či velryby jižní. Bohaté vody však pochopitelně i řadu druhů, které si oblíbili lidé: například olihně (kalamaři), štikozubci (hejkové), ančovičky či nejrůznější druhy krevet. Vlečné sítě rybářských lodí však nejen plení rybí populace, na nichž jsou závislé i ostatní druhy živočichů, ale také ruší živočichy v jejich přirozených stanovištích a přehrazují jejich přirozené migrační trasy.

S vysílačkou na zádech
Skutečně efektivní ochrana živých tvorů vyžaduje v první řadě dobrou znalost jejich života. Nápad, aby si zvířata „napsala“ mapu svých tras sama, je v dnešní době technických vymožeností v podstatě nasnadě. Pětadvacetičlenná skupina vědců se rozhodla zapojit do hry 16 druhů mořských živočichů: 5 druhů albatrosů, 3 druhy jejich příbuzných buřňáků, 4 druhy tučňáků, 3 druhy lachtanů a také giganta mezi ploutvonožci – rypouše sloního. Vysílačky, které jim připojili na těla, pak už postupně předávaly signál satelitům a dnes je již k dispozici atlas, publikovaný v angličtině i ve španělštině. „Náš atlas je výjimečným produktem společného úsilí. Dnes již víme, které oblasti moře jsou klíčové, a zasluhují si proto přiměřenou ochranu a řízení,“ shrnuje s nadšením dr. Claudio Campagna, šéf Mezinárodní organizace pro ochranu ptáků. Atlas mimo jiné odhaluje, že řada druhů koná nečekaně dlouhé cesty mezi volným mořem, kde si hledá potravu, a mořským pobřežím, které skýtá útočiště pro rozmnožování. Například rypouši sloní ročně naplavou okolo 10 000 km, dalších 10 000 však ještě „napotápějí“.

Velrybí turistika v Patagonii
 Velcí kytovci, jako jsou pravé velryby, plejtvákovci, plejtváci, keporkakové či vorvani, jsou skutečně majestátními a fascinujícími tvory. Jejich neobvyklost a zejména vzácnost z nich dělá natolik velkou atrakci, že se kolem jejich pozorování rozvinulo dokonce samostatné odvětví turistického průmyslu – pozorování velryb (angl. whale watching). Skutečnými „velmocemi“ jsou v tomto ohledu Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland a Norsko. Pozadu však nestojí ani oblasti pobřeží Jižní Ameriky, zejména Patagonie. Nejčastěji pozorovanými druhy jsou běžnější keporkakové a také vzácnější velryby jižní, jeden ze čtyř druhů pravých velryb, který je vázaný výhradně na moře jižní polokoule. Nejproslulejším místem, kam si můžete zajet prohlédnout pravé velryby, je polostrov Valdés a záliv Golfo Nuevo v argentinské provincii Chubut.
Michal Andrle

Související články
Gepard štíhlý je bezesporu ikonickou kočkovitou šelmou. Charakteristické jsou pro něj černé „slzy“ pod očima. Lidé jej znají především díky obdivuhodné rychlosti, kterou při pronásledování kořisti dokáže vyvinout. Že jich ve volné přírodě žije v současnosti jen asi 7 000, se už tolik neví. Rovněž odchov v lidské péči nemá aktuálně příliš povzbudivý vývoj. Naopak, […]
Rostoucí koncentrace CO2 a s ní spojené okyselování oceánů může mít pro fatální následky pro olihně. Nový výzkum jejich neurologie varuje, že budoucí kyselost vody by mohla zmenšit objem jejich mozku až o 50 %. Tento drastický úbytek tkáně postihuje především zraková centra. Olihně kvůli tomu ztrácejí schopnost správně vyhodnocovat vizuální podněty, což přímo vede […]
Příroda 20.7.2026
Skalnaté sopečné pobřeží vypadá jako poseté draky. Tvorové, kteří jsou tu namačkáni hlava na hlavě, působí opravdu strašidelně – šedá kůže, velké zahnuté drápy, výrazné hřbetní hřebeny. Ve skutečnosti jde ale o leguány, jejichž potravu tvoří převážně mořské řasy. Nejmohutnějšími ještěry světa jsou varani komodští, takzvaní komodští draci. Tito impozantní tvorové, vyskytující se přirozeně na […]
Medicína Příroda 18.7.2026
Ne všechno, co si člověk přiveze z dovolené u rybníka, stojí za to. Místo hezkých vzpomínek si někteří odvážejí svědivou vyrážku, za kterou překvapivě nestojí sinice ani komáři, ale mikroskopické larvy parazitů vodních ptáků. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní zjišťují, kde číhá největší riziko a jak se mu co nejlépe vyhnout. Cerkáriová dermatitida, […]
Objevy Příroda 16.7.2026
Připomíná to námět apokalyptického seriálu The Last of Us. A skoro mrazí při představě, že podobné horory probíhají v přírodě běžně – s tím rozdílem, že nejde pouze o infekce parazitickou houbou a že predátor dokáže ovládat jen vývojově nesrovnatelně jednodušší živočichy, než je člověk. Najít skutečné zombie není nic nemožného ani v naší přírodě. Stačí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz