Ačkoliv patříme s neandrtálci do stejné čeledi hominidů s velkým mozkem, nový výzkum dokládá, že jsme neprošli úplně totožnou evoluční cestou. Výsledky 3D scanů lebek neandrtálců totiž ukazují, že ty části mozku, které zpracovávají pachy a vůně, má Homo sapiens zhruba o 12 % větší.

Přichází tak další důkaz, že mozky neandrtálců a moderních lidí pracovaly jinak. Vědci Markus Bastir a Antonio Rosas ze španělského muzea přírodních věd spolu s kolegy zkoumali  tvar základny lebky neandrtálců a kvantifikovali objem šedé hmoty, která lebku vyplňovala.

Výzkum, představený veřejnosti tento týden, nalezl ještě další rozměrové rozdíly ve spánkových lalocích, které provádí zpracování informací a uložení do paměti a také zajišťují kompetence spojené s řečí.

Tento lalok je též u Homo sapiens znatelně větší. Podle vědců velikost temporálního laloku i čichového centra ukazuje, že se náš druh vyvinul právě díky používání kombinace mozkových funkcí, tedy kognice a čichu, které pro neandrtálce nemuseli být samozřejmostí.

Závěr, zdá se, není velkým překvapením,  když uvážíme, jak mohutně se moderní lidé vyvinuli jazykově a společensky. Musíme si však uvědomit, jak je pro nás, moderních lidi, čich skutečně důležitým smyslem.

Je totiž jediným smyslem, který umožňuje přímé spojení mozku a prostředí. Zatímco informace z očí a uší prochází do mozku přes různé „filtry“, vůně signalizují rovnou do nejvyšších center v mozku, a ty jsou současně zodpovědné za zpracování emocí, motivace, strachu, vytváří paměť, radost i zájem.