Na jedné straně jsou počítačové hry plné násilí, člověka odtrhávají od reálného světa a mohou mu brát schopnost mezilidské komunikace. Na straně druhé se zdá, že by do jisté míry mohly působit jako léky k úlevě bolesti, analgetika. Američtí vědci nyní tvrdí, že výlety do virtuálních světů mohou mírnit bolest.

Počítačové hry a virtuální svět mohou odvést lidskou pozornost od fyzických problémů. Netýká se to ovšem jen mladých lidí, pro které jsou hodiny strávené před monitorem běžnou součástí života. Všechno stejně funguje i u těch seniorů, kteří počítač viděli dosud jen z dálky.

Takové je resumé výzkumu provedeného badateli z Washingtonovy univerzity v St. Luis ve státě Missouri.

Výlet do sněžného světa

Experimentu se zúčastnilo 25 osob starších 60 let. Ty pak byly vystaveny vlivu virtuálního prostředí. „Byli jsme velmi překvapeni, když jsme zaregistrovali analgetické reakce, jakou předváděli starší pacienti.

Vždyť právě oni mají na rozdíl od mladších subjektů jen malou nebo žádnou předchozí zkušenost s počítačovými hrami či virtuální realitou,“ netajil svůj údiv jeden z výzkumníků profesor anesteziologie Sam Sharar.

Senioři v rámci pokusu ovšem nehráli žádné střílečky, nýbrž zažili mnohem příjemnější věci. Podnikli totiž virtuální procházku zasněženou krajinou, kde potkávali tučňáky, mamuty nebo mohli navštívit iglú.

A nejen to, po mamutovi si mohli třeba hodit i sněhovou koulí. Dokonalou iluzi pravěkého světa ledu a sněhu doplňovaly i zvukové vjemy.

Na věku nezáleží

Testované osoby byly rozděleny do dvou skupin; jedna z nich měla iluzi virtuálního světa úplnou bez vlivů okolního světa, druhá ji měla jen částečnou. Každý ze seniorů měl na ruce železný plíšek, do kterého výzkumníci pouštěli teplo až za práh bolesti.

„Výsledky ukázaly podstatné zmírnění smyslového, citového i poznávacího vnímání bolesti při obou stupních virtuální léčby,“ řekl Sharar.

Právě tento lékař se danou problematikou zaobírá již několik let. Ve svých dosud nepublikovaných výzkumech vyzkoušel podobné procedury i na mladších osobách. A výsledky byly obdobné. „Dokonce starší lidé při výletech do virtuálních světů pociťovali zmírnění bolesti více než třeba studenti,“ uvedl Sharar.

Tak kdoví, třeba se brzy v nemocničních zařízeních dočkáme v rámci léčebných terapií místností, které budou vypadat jako herní doupata.

První důkaz bolesti v historii

Bolest je potvora. Když člověka rozbolí zub, záda nebo něco jiného vzteky by si ukousl jazyk. A co teprve, když něco rozbolelo takového pravěkého ještěra. Vědci z  univerzity v kanadském  Torontu učinili zajímavý objev, který dokládá první případ bolesti zubů v historii.

Na fosílii ještěra z rodu Labidosaurus, který žil v období permu  před 275 miliony lety, totiž našli jasné důkazy zubní infekce.

Objev je podle badatelů důležitý nejen pro rozšíření znalostí o zubních chorobách. „Také totiž odhaluje výhody i nevýhody, s nimiž se potýkali jistí živočichové, když se jejich chrup vyvíjel, aby se mohli živit jak masem, tak rostlinnou potravou,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Roberto Reisz.

Ostatně stejným procesem si prošel i lidský chrup a právě tato adaptace si vyžádala cenu v podobě větší náchylnosti našich zubů k bolesti.