Dívá se na nás z tajemného Marsu lidská tvář? Palčivá otázka, naznačující, že bychom nemuseli být ve vesmíru sami, začala žít svým vlastním životem 25. července 1976.
Tehdy si astronom Tobias Owen prohlédl pod lupou fotografii č. 35A72, kterou pořídila americká sonda Viking 1, vypuštěná roku 1975 k Marsu. V oblasti zvané Cydonia objevil zajímavý útvar, který připomínal lidskou tvář, nebo spíše její polovinu.
NASA v cizí bytosti nevěří
Původní oficiální vyjádření amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) tvrdilo, že jde o přirozený útvar.
Později znovu na tento zvláštní útvar upozornil elektroinženýr Vincent diPietro, jenž se zabýval zkvalitněním této fotografie. Tzv. „Tvář“ totiž na fotografii z Vikingu tvořilo pouhých 64 x 64 pixelů (bodů) s tím, že každý pixel zabíral plochu 45,7 x 47,2 metru povrchu Marsu. Šlo tedy o rozlišení nepříliš velké. DiPietro přišel s nápadem optimalizovat původní fotografii tak, že zobrazovací technikou zprůměrovaný odstín každého pixelu převede do jeho pravé podoby.
Vyrojily se spekulace (i odborníků z NASA), že jde o dílo uměle vytvořené rozumnými bytostmi. V okolí jsou navíc struktury připomínající pyramidy. Může to být dílo Marťanů nebo lidí ze Země.
Na začátku mělo přiletět UFO
Jak 21. STOLETÍ upozornil publicista a spisovatel, zabývající se vesmírem, ing. Karel Pacner, tvrzení o existenci mimozemšťanů se nezrodilo koncem 60. let 20. století s příchodem Ericha von Dänikena, jak se traduje. Jeho počátky začínají v období hned po 2. světové válce v USA s objevem UFO čili létajících talířů. Pro někoho to jsou taškařice, pro jiného zdroj slávy a peněz.
Pravdou je, že „rudý“ Mars odedávna patřil mezi nebeská tělesa, která autoři sci-fi i vědci „podezřívali“, že by tam mohl vyrašit život. Když astronomové dospěli k závěru, že vyspělé bytosti obývají v této sluneční soustavě pouze naši Zemi, svět byl zklamán.
Mezitím biologové a astrobiologové takovou „bolístku“ aspoň trochu „pofoukali“ zjištěním, že by právě pod povrchem této planety mohly přežívat rozličné jednoduché organismy.
Takové pátrání po mikrobech s úspěchem pokračuje. Stále více prapodivných organismů, jimž se říká archea, objevují vědci v extrémních podmínkách na Zemi. Tím dávají naději, že jejich „příbuzní“ by mohli fungovat i na Marsu (a snad také na některých měsících sluneční soustavy).
PRO
Jitka Lenková,
publicistka
PRAVÉ JSOU POUZE PŮVODNÍ FOTOGRAFIE VIKINGU
Při optimalizaci původní fotografie pořízené sondou Viking – místo toho, aby se „Tvář“ rozplynula, jak očekávali skeptici – odborníci odhalili další podrobnosti. Navíc stejně jasně viditelná „Tvář“ se objevila i na dalším (později nalezeném snímku) s číslem 70A35, i když zde na ni Slunce svítilo z jiného úhlu. Tento snímek Viking pořídil o 35 dní později.
Dalo by se očekávat, že takový objev, byť třeba jen domnělý, tedy nalezení uměleckého díla, vytvořeného jinou než lidskou civilizací na jiné planetě, než je Země, uvede vědce do stavu horečnatého napětí a touhy po jeho rychlém potvrzení, či vyvrácení.
Kupodivu se tak nestalo. Až za více než 20 let sonda Mars Global Surveyor pořídila další snímky oblasti. Na nich zmíněný útvar vypadá již více jen jako jakýsi pahorek než jako tvář. Skeptici by řekli, že tím je vše vyřešeno – ke vzniku „Tváře“ přispěl optický klam a nízká kvalita snímků z roku 1976, zatímco modernější technologie na jejím místě „vidí“ jen jistou terénní nerovnost.
Zastánci opačného názoru mohou např. namítnout, že pravé jsou pouze fotografie z Vikingu a ty pozdější byly záměrně upraveny tak, aby „Tvář“ už nebyla vidět. A proč? Protože podle nich by potvrzení toho, že ve vesmíru nejsme sami, bylo pro lidstvo zatím příliš velkým šokem. Tak velkým, že by ho naše civilizace také nemusela přežít. A tak je prý lepší tento jasný důkaz existence mimozemské civilizace prozatím (?) zamaskovat.
PROTI
Ing. Karel Pacner,
renomovaný odborník na vesmír
Je to součást starých falešných představ
Když se před lety vynořily zprávy o údajné tváři na Marsu v oblasti Cydonia, vůbec jsem se nedivil. Naivní i vysoce sofistikovaní hledači mimozemšťanů (a současně i finanční kořistníci) využívají každou možnost, aby objevili něco, co by připomínalo jejich minulé kosmické návštěvy. Ovšem marsovská tvář měla podle jejích stvořitelů naznačovat něco jiného – postavili ji prý vysoce inteligentní kosmičtí dobyvatelé, kteří navštívili naši soustavu odkudsi zdaleka a dali nám tento vzkaz. Od začátku planetologové tvrdili, že „Tvář“ na Marsu je nesmysl. Je to náhodná hra světla a stínu ve skále, žádný vytvarovaný obraz. Ale kosmofantasté věřili své představě dál. Až na jaře roku 1998, pořídila americká družice Global Surveyor další podrobnější záběry, na kterých nebyla „Tvář“ viditelná. Definitivní závěr dodala evropská družice Mars Explorer v roce 2006. Snímky, na kterých byly vidět stereoskopicky objekty o velikosti až 14 metrů, ukázaly, že údajná tvář je stolová hora. Patrně ji kdysi dávno vymodelovala voda a posuvy půdy. A další hory, které připomínaly pyramidy či dokonce ruiny velkého města, jsou rovněž přírodního původu. Samozřejmě mnozí lidé, kteří v existenci tváře na Marsu věřili, se nenechají zviklat. Pro ně to budou výmysly vědců – stejně jako pro zastánce hypotézy, že výpravy Američanů na Měsíc v rámci projektu Apollo tajně vyráběl Hollywood v pouštních základnách americké armády. Soudný člověk vychází z faktů odborníků, fantasta zůstává u svých fantazií!.
Jak to vidí 21. STOLETÍ?
Podle našeho názoru nejde o záměrné výtvory neznámých tvorů, ale jen o unikátní lom světla na přírodním útvaru. V úvahu by přicházela iluze či náhodná hry světla a stínů.
Podle některých zdrojů bádání utajeně pokračovala a roku 1994 prý měla NASA oficiálně přiznat: „Sfinga i pyramidy na Marsu existují!“
Ti, kteří věří, že na Marsu je opravdu sfinga i pyramidy, chtějí zodpovědět poslední otázku: Může existenci těchto úkazů na Marsu s konečnou platností potvrdit anebo vyvrátit alespoň výzkum přímo na místě, byť k němu dojde třeba až za desítky let? Odpověď je: Ano – i ne. i na I na Zemi totiž existují podivné skalní útvary – např. v jihoamerickém Marcahuasí. Ani u nich si prý vědci nejsou jisti, zda jde o dílo přírody či naopak nějaké nám dosud neznámé, dávné civilizace. Tak dávné, že její výtvory, byť tesané z kamene, zvětraly k nepoznání.
21. STOLETÍ je však zajedno se stanovisky renomovaných odborníků, že údajná lidská tvář i možné pyramidy na Marsu jsou přirozeného původu. Není důvod nevěřit hypotézám o unikátním osvětlení těchto přírodních útvarů.
Čtenářská anketa internetového vydání 21. STOLETÍ
Snímek, který v roce 1976 pořídila americká sonda Viking 1, zachytil na povrchu Marsu útvar (o rozloze cca 1, 5 km2), připomínající lidskou tvář. Je to podle vašeho názoru:
Dílo mimozemšťanů, kterým chtěli upozornit či varovat obyvatele Země. 19%
Památka na vyspělou civilizaci lidí ze Země, kteří zde na kdysi členitém povrchu žili. 11%
Přirozený přírodní útvar na členitém povrchu za určitého osvětlení. 47%
Pouhý optický klam, aniž by tam nějaký útvar vůbec byl. 12%
Nemám dostatek informací 11%
Více se dozvíte
L. Kříž: Povídání v magických energiích, EUROMEDIA – IKAR, 2008
J.Heřt: Výkladový slovník esoteriky a pavěd, Nakladatelství Věra Nosková (www,noskova.eu),2008
