Domů     Objevy
Proč převažuje hmota nad antihmotou?
21.stoleti 25.5.2010

Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou? Od fyziky vysokých energií můžeme očekávat odpovědi na ty nejzásadnější otázky, které  fyzikové a kosmologové vůbec mohou vyslovit. Jednou z nich je i dávná záhada, proč je vlastně pozorovatelná (baryonová) hmota vesmíru složená především z hmoty a nikoliv z anitihmoty. Projekt DZero, který již sedmým rokem běží v dnes již druhém největším srážeči částic, Tevatron Collideru ve FermiLabu v nedaleko amerického Chicaga, má proto na první pohled nenápadný úkol: zkoumat interakce mezi protony a antiprotony při srážkách o nejvyšších dostupných energiích. Tyto srážky produkují pro fyziky velmi slibné neutrální částice mesony, které „žijí“ pouze 1,5 pikosekund, tedy biliontin sekundy (10-12). Ani mesony, které jsou složeny z páru kvarku a antikvarku,  však nejsou všechny stejné – záleží na tom, o který ze šesti základních typů kvarků se jedná. Jejich důležitou vlastností je právě to, že dokáží oscilovat mezi hmotou a antihmotou. V takzvaných „B-továrnách“, kterých je dnes na světě již několik, dokáží vědci připravit již několik typů B mesonů, tedy mesonů složených z b-kvarku a některého z dalších kvarků.   V gigantickém Tevatron Collideru však mají přístup i k velmi neobvyklé a „vzácné“ částici – tzv. Bs mesonu, který obsahuje podivný („strange“) kvark. A nyní to nejdůležitější: Během svého kraťoučkého života osciluje tento meson mezi dvěma formami, z nichž každá je svou vlastní antičásticí mnohem rychleji, než další B mesony.  Fyzikové by očekávali, že oba stavy budou stejně pravděpodobné, jejich výsledky se však zdají nasvědčovat opaku.  „Podle toho, co jsme naměřili se však zdá, že přednost dávají hmotě,“ popisuje výsledek jeden z mluvčích vědeckého týmu Dmitrij Denisov. Zda-li se však fyzikům skutečně podařilo najít zlomový bod, od něhož se později odvíjela převaha hmoty nad antihmotou, to ukáže až čas.

Související články
Objevy Technika 4.6.2026
Hluk tradičně vnímáme jako nežádoucí jev, který je nutné potlačit. Moderní fyzikální přístupy však naznačují, že tlakové vlny nemusíme jen tlumit, ale můžeme jejich energii aktivně řídit. Otevírá se tak nová cesta, jak s hlukem pracovat efektivněji a s menšími ztrátami.     Hluk a vibrace patří mezi největší technické problémy současnosti. Vznikají v motorech, […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
Historie Objevy 30.4.2026
Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přichází s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů. Ve studii publikované v mezinárodním časopise Precambrian Research vědci prokázali, že […]
Objevy Příroda 9.4.2026
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, […]
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn. Studie s názvem Global remapping of […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz