V České republice objevili archeologové nález, o kterém informují vědecké časopisy po celém světě. V Předmostí u Přerova byla objevena zkamenělá lebka prehistorického psa s velkou mamutí kostí v hubě. A nejen to: lebce chybí mozek, který byl odborně odstraněn.
Nalezené pozůstatky odhalují, jaký byl život těchto psů a jak lidé na tyto šelmy nahlíželi. „Pozůstatky psovitých šelem jasně vykazují známky domestikace,“ říká vedoucí výzkumu Mietje Germonpré. Výzkum chrupu například prokázal, že tito psi opětovně požírali mamutí kosti.
A mamuti byli v tomto regionu hlavní potravou lidí, vědci proto věří, že lidé přebytkem masa krmili psy. Lebky psovitých fosílií se výrazně liší od jiných fosílií šelem či od lebek současných vlků, konkrétně mají kratší čenich a nápadně širší mozkovnu.
Jak tedy tito psovití vypadali? Vedoucí archeoložka Germonpré je popisuje jako velké psy, kteří vážili přes 35 kg a měřili v kohoutku nejméně 61 cm. „Tvarem lebky připomínají současné sibiřské husky, ale tito byli větší a těžší,“ dodala Germonpré. Pohřbení psi zemřeli ve věku mezi 4 – 8 lety.
Psí fosílie dále vykazuje stopy po perforaci. Lidé lebku posmrtně otevřeli a vybrali z ní mozek. V té době a v mamutím regionu však lidé měli k dispozici kvalitnější maso, je tedy nasnadě, že tento úkon byl proveden čistě z rituálních důvodů.
„Tito, stejně jako původní obyvatelé ze severu žili v přesvědčení, že mozek je sídlem ducha,“ dodala. Stejné vysvětlení pak mají vědci i pro kost, uloženou v psí tlamě. Mamutí kost by mohla znamenat, že je pes nakrmen na cestu, po které bude doprovázet mrtvého člověka na cestě do záhrobí.