Neurobiologům pod vedením profesora Miguela Nicolelise se podařilo něco, co stěží hledá v dosavadním vývoji vědy obdoby. Výjimečná je již technická stránka věci. Interface, který dokáže zhmotnit myšlenku zvířete, funguje totiž oběma směry.
Prostřednictvím stovek vláken o průměru lidského vlasu, napojených na různé části mozku, na jedné straně sbírá informace o tom, jaké má opice záměry. Současně však i stimuluje mozek tak, aby se zvíře dozvědělo, jak byly tyto záměry uskutečněny.
„Osvobodili jsme mozek od fyzických omezení a umožnili jsme mu, aby získal ještě jednu ruku, s jejíž pomocí může prozkoumávat virtuální svět,“ říká prof. Nicolelis. Mozek opic byl skutečně napojen na „ruku“, která se pohybovala virtuální světu počítače.
Informace o tom, jak jsou předměty, jichž se ruka dotýkala, přicházely do mozku také z virtuálního světa. Jelikož byly opice za správné manipulování s předměty odměněny sladkou šťávou, brzy se naučily plnit své úkoly ve virtuální světě velmi obratně.
Vědci z Duke Univerzity tak dospěli k první metě na cestě k cíli, který by měli podle plánů splnit v roce 2014. Společně s brazilskými, německými a švýcarskými kolegy chtějí při příležitosti světového fotbalového šampionátu představit prototyp mozkem ovládaného robotického exoskeletonu (vnější kostry), který by umožnil paralyzovaným lidem znovu chodit.