Technologové a vývojáři se při své práci stále častěji nechávají inspirovat přírodou. Inženýři z německé společnosti Fento nyní představili robota pojmenovaného SmartBird, jehož pohyb přesně kopíruje pohyby ptáků.

Vzorem pro robota nebyl nikdo jiný než racek. SmartBird nemává jen křídly, ale dokáže létat i v různých úhlech. Zkrátka, skutečný racek by si podle pohybu mohl myslet, že ve vzduchu narazil na svého kamaráda.

Lehkost nade vše

Samozřejmě, že mezi robotickým a skutečným ptákem nalezneme celou řadu rozdílů. SmartBird je v první řadě větší, jeho rozpětí křídel dosahuje 2 metrů. Na délku má 1 metr, takže skutečný racek stříbrný, jenž konstruktérům posloužil jako vzor, je proti němu zhruba poloviční.

Váha robotického ptáka dosahuje půl kilogramu. Pro srovnání – racek chechtavý obvykle váží do 350 gramů.

SmartBird musí být velmi lehký a tomu odpovídá i materiál, ze kterého je postaven. Základní konstrukce je vyrobena z uhlíkových vláken, místo ptačího peří má pak na křídlech polyuretanovou pěnu. Polyuretan se běžně používá v textilním průmyslu nebo je možné se s ním setkat třeba na skateboardových kolečkách.

Robot je vysoce autonomní, přesto je napojen na středisko, ve kterém v případě nouze může operátor převzít jeho řízení. Motor roboptáka má výkon 23 wattů a šťávu mu dodávají dva lithium-polymerové akumulátory.

Špionáž i energetika

SmartBird jako pták nejen vypadá, ale také se tak chová. Tedy ne že by kloval zrní, ale umí vlastními silami vzlétnout i přistát. Jakmile se dostane do vzduchu, začne mávat křídly.

Tento ultralehký model má vynikající aerodynamické vlastnosti. Směr, kterým má SmartBird letět, je řízen pomocí pohybů ocasní i přední části robota.

Najde takový robot své využití? Zcela jistě ano, armády i výzvědné služby se na něj již těší. SmartBird může tiše a nepozorovaně sbírat informace, aniž o tom sledovaný cokoliv tuší. Ovšem, nejen špionáží může nový stroj žít.

Daleko zajímavější je jeho využití v hydroelektrárnách, kde by podobně koncipovaná křídla mohla nahradit dosavadní lopatky u turbín.

Roboti jako hudebníci

Roboti pronikají i do oblastí, které jim v minulosti bývávaly zapovězeny. Například do hudby. V Kalifornském institutu umění místní roboti zvesela jamují s živým orchestrem. „Je to jako symbiotický vztah mezi lidmi a stroji,“ podotýká hudebník a elektrotechnik Ajay Kapur.

Roboti nevypadají nijak supermoderně, studenti je sestrojili ze všeho, co měli v dané chvíli po ruce. Jeden je tak postaven ze starého nábytku, druhý z jízdního kola, třetí z vodovodních trubek. Do robotické nervové soustavy pak tvůrci netradičního orchestru vložili potřebné programy.

V reálu pak vše vypadá tak, že dva roboti nasadí tempo a třetí hraje třeba na marimbu (druh bicího nástroje). A žánr? Robotům nedělá problém zvládnout hip hop, jazz, word music a jsou dokonce schopni i improvizovat.