I Měsíc může měnit barvu
Odkud se vzal zelený záblesk?
Very Large Te(le?)scope, umístěný v chilské poušti Atacama, nedávno zachytil pozoruhodný jev. Na jednom ze snímků Měsíce se v oblasti severního pólu objevila nečekaná zelená záře. Znamená to snad, že na Měsíci došlo k explozi? Nikoliv, vědci mají pro tento jev jednodušší vysvětlení.
Stejně jako u jakéhokoliv jiného světla přicházejícího k nám z Měsíce má i toto původ ve Slunci. Za zelenou barvu mohla tentokrát řídká měsíční atmosféra. Ve vzácných případech může totiž dojít k tomu, že různé vrstvy atmosféry o různé hustotě přispějí k odrazu jiné vlnové délky světla. Výsledkem je pak záblesk zelené barvy.
Další robot inspirovaný přírodou
Robotická housenka, která se umí kutálet
Robotická zařízení ve tvaru housenek nejsou ve světě inženýrů žádnými nováčky. Jejich tvar a způsob pohybu je totiž ideálně vybavuje k plnění misí v obtížně přístupných škvírách, například při průzkumu jeskyní či důlních závalů.
Není však třeba připomínat, že housenky se pohybují příslovečně pomalým tempem. Aby jejich pohyb zrychlili, odkoukali vědci z Tuftsovy univerzity v americkém Bostonu pod vedením Huai-Ti Lina od přírody další z rafinovaných nápadů přírody.
U housenek některých motýlů, ale i u některých pavouků, můžeme pozorovat úskok, který jim umožní dostat se velmi rychle z dosahu predátora. Housenka se stočí do klubíčka připomínajícího pneumatiku a odkutálí se po šikmé ploše pryč.
A právě tuto schopnost implementovali vědci do svého 10 cm dlouhého „GoQBota“. Podobně jako housenka se dokáže tento robůtek prudce vymrštit, srolovat a odletět velkou rychlostí pryč.
Okřídlenci, kteří se vyznají
Města přejí chytrým ptákům
Ti všímavější obyvatelé měst si možná již nejednou položili otázku, proč ve městech potkáváme stále stejné druhy ptáků. Ruský vědec Alexej Machalov přišel nedávno se zjištěním, že náklonnost jistých druhů ptáků k městskému prostoru souvisí s velikostí jejich mozku, jinými slovy s inteligencí.
Machalov se svými kolegy prozkoumal stav ptáků z řádu pěvců ve dvanácti městech na území Francie a Švýcarska. Když porovnal relativní velikost mozku jednotlivých druhů ke zbytku těla, vyšlo mu, že mezi úspěšnými kolonizátory převažují ptáci s většími mozky (např. straky, kavky či sojky).
I když velikost mozku není zcela jednoznačným kritériem pro to, zda jsou tyto druhy opravdu chytřejší, nelze tento parametr opominout zcela.
Hormony a rozmnožování
Na čem může záviset pohlaví dítěte?
Narodí se vám chlapeček nebo holčička? Podle vědců z japonského M&K Zdravotního institutu prefektury Hjódo souvisejí drobné rozdíly mezi počtem holčiček a chlapců s tím, jak brzy zažila jejich maminka první menstruaci.
Matky, které zažily první periodu již v 10 letech, porodily ve 46 % případů chlapečky. Pokud žena prvně menstruovala ve 12 let, to bylo již 50 %, o další dva roky „odložená“ menstruace znamená zvýšení pravděpodobnosti porodu syna již na 53 %.
„Dřívější výzkumy ukázaly, že ženy, které začaly menstruovat před 12. rokem, měly vyšší hladinu ženského pohlavního hormonu estradiolu. To může v budoucnu vést ke spontánnímu potracení oplodněných vajíček, z nichž by měli vzniknout chlapci,“ spekulují zatím japonští vědci.
Lovec energie z vibrací
Drobeček pro získávání energie
Inženýři z americké University of Michigan přišli nedávno se skutečně „vychytaným“ mechanismem, který dokáže převádět energii mechanických vibrací na elektřinu. Oproti již existujícím zařízením tohoto typu je však to jejich až 10x účinnější.
Drobounký konvertor dokáže využívat mechanické vibrace, jež produkují tovární stroje při své práci (jde o vibrace zhruba takové intenzity, jaké produkuje zapnutá mikrovlnná trouba) a přeměnit je až na 200 mikrowattů elektrického výkonu. Měl by pak na oplátku sloužit k napájení senzorů, které práci strojů hlídají.
Zajímavý trik prajednoduchého tvora
Oči medúz míří vzhůru
Čtyřhrankám trojitým (Tripedalia cystophora), tedy láčkovcům podobným medúzám, se dostalo skutečně slušné evoluční „nadílky“. Nejenže mají velmi slušně vyvinuté komorové oči (tedy oči, které svou stavbou značně připomínají oči hlavonožců či obratlovců), ale mají jich také velmi slušný počet – celých 24! Na druhou stranu jim však chybí centrální nervový systém, tedy analogie našeho mozku.
Vědci pod vedením Andrese Garma působícího na univerzitě v dánské Kodani, nedávno zjistili, že 4 z jejích očí se prakticky neustále upínají vzhůru, směrem k mangrovníkovým korunám, v jejichž blízkosti žijí.
Při bližším pozorování vyšlo najevo, že čtyřhranky využívají pohled do korun stromů k tomu, aby lépe vmanévrovaly do oblastí, které jsou bohaté na jejich oblíbenou potravu – malé korýše klanonožce.
Přesný čas v krabičce od sirek
Kapesní atomové hodiny
Máte zbytečných 25 000 korun nebo 1500 dolarů a nevíte, zač byste je utratili? Měli bychom pro vás typ! Výzkumníci pracující pro americkou agenturu DARPA nedávno vyvinuli atomové hodiny, které můžete bez problémů nosit v kapse.
Tyto hodinky jsou 100x menší, než nejmenší doposud sestrojené atomové hodiny a vyžadují také 100x méně energie ke svému pohonu. V jádru krabičky, která měří asi 4 cm na délku a něco přes 1 cm na výšku tiká standardní jádro atomových hodin – atom cesia.
Věřili neandertálci v posmrtný život?
Prastaré pohřebiště ve Španělsku
Tým pod vedením profesora Michaela Walkera z Katedry zoologie a antropologie univerzity ve španělské Murcii nedávno odkryl v jeskyni Sima de las Palomas v jihovýchodním Španělsku asi 50 000 let staré kostry sedmi neandrtálců.
Jejich těla byla navíc uložena ve specifické poloze: ruce všech jedinců byly zdviženy k hlavě. Podle profesora Walkera není tato pozice těl nahodilá – jistě nesla nějaký význam. Co přesně znamenala, se sice nikdy nedozvíme, přesto však můžeme usoudit na jednu důležitou věc:
neandrtálcům nebylo cizí symbolické myšlení. Této mentální úrovně tedy neandrtálci dosáhli podstatně dříve, než naši přímí předkové.
Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem
Polygloti mají více osobností
Jste schopní domluvit se plynule více jazyky? Podle psychologů z hongkongské polytechniky máte více než jednu osobnost. A jakýže má tato provokativní teze vlastně význam? Psychologové věnovali pozornost čínským studentům, kteří kromě své mateřštiny plynně ovládají i angličtinu.
Ze simulovaných přijímacích pohovorů v obou jazycích došli k závěru, že přechod do angličtiny znamenal i proměnu ve způsobech chování. Při používání anglického jazyka se studenti chovali podstatně „západněji“ – byli asertivnější, extrovertnější.
Podle autorů studie není tedy osobnost nic definitivně fixovaného, ale souvisí s jazykem a kulturními hodnotami, které jsou s konkrétním jazykem spojeny.
Když nemluvňata začnou pospávat…
Kojenci rostou ve spánku
Máte doma kojence a zdá se vám, že v poslední době začal nějak pospávat? Tak jen žádnou paniku! Podle nedávno zveřejněných výzkumů amerických neurologů Michelle Langové a Michaela Johnsona to může znamenat jen to, že dítě právě zažívá skokový růst, takzvaný růstový spurt.
Odvrácenou stranou tohoto procesu, který se díky spřaženosti s činností hormonů odehrává právě ve spánku, je buzení, způsobené bolestí z rostoucích kostí. Vědci také zjistili, že existuje rozdíl mezi spánkovým rytmem chlapečků a holčiček.
Zatímco holčičky si v průměru dopřávaly delší spánek, chlapečkové chodili spát sice častěji, ale častěji se také budili.
Meteority v roli dodavatelů
Vesmírné chemické továrny a původ života
Týmu Raffaele Saladina z univerzity v italském Viterbu se nedávno podařilo dokázat, že asteroidy plující vesmírem mohou být skutečnými chemickými továrnami, které mohly Zemi nabídnout důležité ingredience k tomu, aby z nich později „uvařila“ život.
1 gram tzv. murchinsonského meteoritu rozemleli na prášek, z něhož odstranili všechny organické sloučeniny. Zbylý prášek poté smíchali s látkou v kosmu běžnou, s formamidem, tedy amidem kyseliny mravenčí.
Vzniklou směs pak po 48 hodin zahřívali na teplotu 140 0C. Když na konci pokusu analyzovali výslednou kompozici látek, našli v ní nejen drobné kousky nukleových kyselin, ale i aminokyselinu glycin, karboxylové kyseliny a stavební kameny cukrů.
Tento koktejl látek je velmi příhodně namíchán k tomu, aby z něj mohl později „vykvasit“ život.
Konec hotelových hříšníků:
Ručníky budou hlídat rádiové čipy
Jestliže i vy patříte mezi hříšníky, který si z hotelu jako „suvenýr“ odnesli ručník či ložní prádlo, měli byste se mít v budoucnu na pozoru. Některé americké hotely (samy si přejí zůstat v anonymitě) se totiž začaly upínat k technologii, díky níž bude možné každý kus prádla či ručník nalézt a přesně identifikovat.
Látka v sobě bude mít implementovaný čip pro identifikaci na rádiové frekvenci (RFID), který bude možno i vyprat bez toho, aby se poškodil.
Jak správně „přečíst“ fosilie?
Dávní vačnatci žili pospolu
Mezi současnými vačicemi, které obývají Jižní Ameriku a jih Severní Ameriky, nalezneme výhradně druhy, které žijí samotářským způsobem života. Nový nález z lokality Tiupampa v Bolívii však ukázal, že dávné vačice byly tvory společenskými.
Jak ale mohou vědci podle nálezů fosilií poznat, jakým způsobem zvířata žila? Stroj času sice k dispozici nemají, řadu nepřímých důkazů však ano.
V první řadě zde nalezli pozůstatky nebývale velkého množství jedinců: celkově celých 35. Jednotlivé fosilie navíc v prostoru nebyly rozmístěny rovnoměrně, ale ve dvou „hnízdech“, z nichž žádné nebylo větší než 1 m2. A jak se tým Sandrine Ladevèzové vyrovnal s námitkou, že kostry mohly být sneseny na jedno místo později shodou náhod? Podle Ladevèzové by však takové kosti musely být zpřeházené, což se nepotvrdilo.
Japonci modelovali Saturnův měsíc
Mohly za vznik atmosféry Titanu komety?
Saturnův měsíc Titan je jediným přirozeným satelitem planet sluneční soustavy s plně vyvinutou hustou atmosférou. Plynný obal Titanu je z celých 98,4 % tvořen dusíkem, zbytek připadá na metan (1,4 %) a vodík (0,2 %).
Vědci z tokijské univerzity se pod vedením Jasuhita Sekineho nedávno věnovali testování představy, že vznik dusíkaté atmosféry Titanu souvisel s kometami.
Asi před 3,9 miliardami let, během období známém jako „pozdní velké bombardování“, jich na jeho povrch muselo narazit velké množství. Díky těmto nárazům se z krusty tvořené směsí pevného amoniaku a vody uvolnil plynný dusík, který tvoří atmosféru dodnes.
Když vědci změřili jeho objem a poté sestrojili matematický model nárůstu jeho koncentrace, došli k závěru, že za vznikem dusíkaté atmosféry Titanu mohly skutečně stát komety.
Pozoruhodný chrám v centrálním Egyptě
Krokodýlí farma z doby Střední říše
Na mapě egyptských turistických atrakcí přibyla v nedávné době nová položka. Egyptské úřady zpřístupnily pro veřejnost zbytky chrámu z doby Střední říše (přibližně 2040 př. n. l. – 1786 př. n. l.), který byl před 10 lety objeven v Madinet Madi asi 130 km jižně od Káhiry.
Chrám byl zasvěcen božstvu s hlavou kobry Renetutet a krokodýlohlavému bohu Sobekovi. Součástí chrámu byla i zvláštní struktura připomínající sud. Podle egyptologa Edda Brescianiho z university v italské Pise, který vedl vykopávky, byla určena k inkubování vajíček posvátných krokodýlů.
Týmu se totiž mezi vrstvami písku podařilo objevit asi 12 krokodýlích vajíček v různém stádiu vývoje. Ve vedlejší místnosti byla nalezena i skvěle dochovaná nádrž, která podle všeho sloužila k jejich chovu.
„Kamínka“ pro ledovou planetu
Možný spojenec života na vzdálených planetách: vodík
Mohl by se život udržet i na planetách vzdálených od své mateřské hvězdy podobně, jako například Saturn od Slunce? „Mohl“, tvrdí američtí geofyzikové Raymond Pierrehumbert a Eric Gaidos. „V jeho atmosféře by však muselo být poměrně velké množství vodíku.“ Když vědci společně provedli výpočty pro planety o velikosti Země či o něco větší (tzv.
„superzemě“), na nichž nahradili naši dusíkovo-kyslíkovou atmosféru vodíkovou, vyšlo jim, že rozmezí teplot příhodné pro vznik života v podobě, v jaké jej známe ze Země, by se mohlo udržet i na planetě, která by byla od své mateřské hvězdy 15x vzdálenější.
Nová zakázka pro gigantický radioteleskop
Začíná „vyslýchání“ vzdálených planet
Největší mobilní a plně řiditelný radioteleskop světa, Robert C. Byrd Telescope (GBT) v Geen Banku v západní Virginii v USA, získal nedávno novou zakázku. Jeho služby si nedávno objednal SETI institut, který se zabývá pátráním po mimozemských civilizacích.
Zatímco poslední desítky let byly ve znamení víceméně náhodného propátrávání oblohy a naslouchání signálům v podobě rádiových vln, dnes už vědci vědí mnohem přesněji, kam svou pozornost nasměrovat. Za patřičné zpřesnění mohou data poskytnutá sondou Kepler, jejímž úkolem je pátrat po exoplanetách, tedy planetách mimo sluneční soustavu. Teleskop bude během následujícího roku zaměřen na 86 exoplanet, které se svou velikostí podobají Zemi.
K čemu je dobrá síra?
Bakterie, které poručí větru dešti
Když uslyšíme mluvit mikrobiologa o tom, že jeho práce může přispět k boji proti globálnímu oteplování, asi jej budeme považovat za blázna. Práce Willima Whitmana a Mary Ann Moranové z univerzity v americké Atlantě však svědčí o tom, že i takto na první pohled absurdní spojení může být velmi smysluplné.
Oba vědci se zaměřili na oběh síry mezi oceánem a atmosférou. Sirnaté sloučeniny totiž patří k zásadním pilířům vztahů mezi organismy a atmosférou.
Tým Mary Ann Moranové nedávno objevil dříve neznámou metabolickou dráhu, díky níž dokáží některé druhy bakterií vyrábět další klíčovou sirnatou sloučeninu, metylthiol neboli metylmatakarpan. Díky mravenčí práci se jim podařilo objevit i geny, které kódují enzymy, bez nichž se „výroba“ této sloučeniny v bakteriích neobejde.
Nebezpečí jménem šimpanzi:
Možná brzy vyhubí guerézy
Nenasytnost šimpanzů způsobila, že se přinejmenším v ugandském národním parku Kibale začal jazýček pomyslných vah povážlivě vychylovat v neprospěch jejich oblíbené kořisti – guerézy červenohlavé, vzácného primáta z čeledi kočkodanovitých.
Podle nové studie týmu odborníků vedených J. L. Lwangou se za posledních 33 snížily stavy gueréz o celých 89 %! Počet šimpanzů za stejnou dobu naopak o 53 % stoupl. Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by se měl tento trend v budoucnu zvrátit.
Možná tedy není daleko doba, kdy dojde k prvnímu zdokumentovanému případu, kdy jeden živočišný druh zcela „vylovil“ druh jiný.
Nové vylepšení prastaré technologie
Jak vyrobit kvalitní hedvábí?
Přírodní hedvábí se získává ze zámotků (kokonů) domestikované formy bource morušového. Slovo „domestikovaná“ zde má význam skutečně klíčový. Kokony divoce žijících populací bourců (i jiných druhů) mají totiž „tužší“ vlákna, díky čemuž se navíjejí o poznání hůře a výsledné hedvábí je podstatně nižší kvality.
Skupina vědců soustředěných na univerzitě v Oxfordu okolo biologa Tom Gheysense nedávno přišla s technologií, jak i z divoce žijících bourců získat vlákno té nejvyšší kvality. Klíčem k jejich úspěchu je porušení minerálního „pouzdra“ vlákna, které je tvořeno především minerálem whewellitem.
Po demineralizační lázni v kyselině ethylendiamintetraoctové (EDTA) prostřednictvím zůstává kvalita vlákna prakticky nezměněna. Vědci předpokládají, že jejich objev by mohl napomoci rozšířená výroby hedvábí i do oblastí mimo východní Asii.
Malé velké informace:
Při opravách silničního mostu nedaleko Říma byly nedávno nalezeny zbytky asi 11 m dlouhého plavidla z doby okolo přelomu letopočtu. A co dělala loď, která byla na svou dobu relativně velká, ve vzdálenosti asi 4 km od pobřeží?
Odpověď je třeba hledat v posunech úrovně mořské hladiny. Relativně daleko ve vnitrozemí totiž dnes leží i celý přístav Ostia, který byl hlavní námořní spojkou antického Říma.
Myslíte si, že máte rychlé připojení k internetu? Tak to asi ještě nevíte o novince, kterou na nedávné konferenci o optických kabelech konané v Los Angeles oznámily nezávisle na sobě dva různé týmy fyziků. Oběma se podařilo pokořit magickou hranici 100 terabitů za sekundu!
Profesor Michael Vandenbergh z prestižní americké Vanderbildtovy univerzity nedávno přišel s návrhem, jak účinně bojovat proti navyšování emisí CO2. Každý výrobek by měl být opatřen nálepkou, která by všem spotřebitelům oznamovala, jaká je tzv.
uhlíková stopa daného výrobku. Podle prof. Vandenbergha by mohlo nálepkování výrobků značně přispět k diskvalifikování těch, jejichž výroba zatěžuje planetu zbytečně.
Na mezinárodní robotické konferenci v Šanghaji byl představen průzkumný rover, který by měla Čína vyslat k Měsíci do dvou let. Robot bude vybavený řadou senzorů: kamerami, rentgenem, infračerveným spektrometrem a radarem umožňujícím vidění skrz půdu.
Energii bude získávat díky solárním panelům. Jako záložní zdroje energie bude sloužit ještě nukleární baterie na bázi plutonia 238.
Objektem zájmu vědců pod vedením prof. Rolfa Müllera se nedávno stalo jedno z opravdu jedinečných zařízení, které se přírodě podařilo „vynaleznout“ – navigační systém netopýrů. Vědci doufají, že detailní pochopení fungování netopýřího sonaru v budoucnu napomůže sofistikovanějšímu dizajnu přístrojů, které pracují s odraženými vlnami různého typu, například radarů či sonarů.
„Naším cílem je nalézt lebku a vytvořit podle ní portrét Mony Lisy,“ říká mluvčí iniciativy několika italských archeologů Stefania Romano. Přesné místo jejího odpočinku se tým chystá nalézt v centru Florencie s pomocí georadaru.
Po ruce budou mít také experty z biologické laboratoře, kteří se chystají porovnat DNA extrahovanou z kostí s genetickou výbavou získanou od Lisiných pozdějších potomků.
Maminek dvojčat je v populaci vyspělých západních zemí zhruba 1 %. Jste-li takovou maminkou, máme pro vaši jistě poněkud unavenou mysl vzpruhu. Podle výzkumů lékařů z univerzity v Salt Lake City v USA budete pravděpodobně nejen zdravější, než vaše méně „šťastné“ kolegyně, ale je také větší pravděpodobnost, že budou dvojčata následována větším počtem dalších zdravých potomků.
Vědci pod vedením Evon Hekkalové z Fordhamovy univerzity v New Yorku se nedávno zajímali, jak vlastně vypadaly dějiny šíření krokodýlů. Prostřednictvím analýzy a porovnávání genů napříč všemi současnými 11 druhy rodu Crocodylus dospěli k názoru, že všechny 4 druhy obývající dnes americký kontinent jsou blízkými příbuznými typicky starosvětského druhu:
krokodýla nilského. Dávným předkům dnešních amerických krokodýlů tedy nezbylo nic jiného, než do Ameriky doplavat.
Americký raketoplán Endeavour vynesl na své poslední misi na oběžnou dráhu i několik exemplářů hlavonožců sepiol kropenatých (Euprymna scolopes). Vědci hodlají studovat, jak změny gravitace ovlivňují chování bakterií druhu Vibrio fischeri, které žijí v komůrkách na povrchu jejich těl.
Cílem pokusu je ověřit, jaký vliv mají změny gravitace na chování bakterií, které žijí v lidském trávicím traktu.
Naše kůže, zvláště v momentě, kdy je hodně „zamaštěná“, tedy špinavá, je podle amerického chemika Charlese Weschlera ideální spojence v boji proti škodlivému přízemnímu ozonu. Wescherův tým dokonce zjistil, že svou práci dokáží konat i kusy kůže již zcela odumřelé, např. lupy.
Na povrchu kůže se totiž vyskytují olejovité substance, mezi nimiž hraje nejdůležitější roli skvalen. Tato látka dokáže molekuly ozonu velice účinně likvidovat.
Podle dlouhodobých výzkumů, během nichž byly zkoumány děti vyrostlé v několika rumunských sirotčincích, se stres podepisuje i na genetické výbavě. Zatím ne přesně objasněný molekulární mechanismus způsobuje, že se u stresovaných osob zkracuje délka krátkých „ocásků“ na konci chromozomů, tzv.
telomer. Čím kratší telomery jsou, tím méně často se mohou buňky znovu dělit. Organismus tak nejen rychleji stárne, ale rozvíjejí se i některé choroby, jako např. diabetes či demence.
Při průzkumu jedné ze zdí klášterního komplexu „Svatých apoštolů a 20 000 mučeníků“, který byl vybudován nedaleko Sozopolu v první polovině 14. století bratrem byzantského císaře Anastasiem Palailogem, nalezli bulharští archeologové pod vedením Krastiny Panajotové zbytky dávné řecké svatyně.
Nalezené fragmenty keramiky nenechaly vědce na pochybách, že místo bylo zasvěceno řecké bohyni Démétér a její dceři Persefoné.
Významný krok na cestě za 3D tiskárnami do běžných domácností udělali na Vídeňské technologické univerzitě. Mladí inženýři Markus Hatzenbichler a Klaus Stadlmann nedávno představili tiskárnu, která není o moc větší, než krabice s mlékem a váží asi 1,5 kg.
Na trh by mohla vstoupit za zaváděcí cenu 1200 euro, tedy asi 29 400 korun. Cena jistě vysoká, ale vzpomínáte si, kolik stály první mobilní telefony?
