Převratná událost v novodobých dějinách naší vědy se chystá na počátek příštího roku. Má se začít realizovat projekt BIOCEV – Biotechnologické a biomedicínské výzkumné centrum.
BIOCEV je společným projektem Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Na jeho přípravě se podílí šest ústavů AV ČR – Ústav molekulární genetiky (předkladatel projektu), Biotechnologický, Mikrobiologický, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie. Univerzitu Karlovu reprezentují Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta.
Narodí se gigant
Vědeckým koordinátorem projektu je známý genetik a biochemik, ex-předseda AV ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. Jak pro 21. STOLETÍ upřesnil, celková podlahová plocha pracoviště s 500 zaměstnanci a 150 doktorandy má být cca 24 000 m2. Pro představu je to větší plocha než tři fotbalová hřiště AC Sparta na Letné v Praze.
Tento biotechnologický klenot se objeví ve Vestci u Prahy. Proč zrovna tam – a nikoli přímo v Praze, kde působí špičkové ústavy AV ČR i Univerzita Karlova?
Na výstavbu, jejíž náklady se předpokládají ve výši přes tři miliardy korun, se mají hojně použít i prostředky ze strukturálních regionálních fondů Evropské unie. Prof. Pačes vysvětlil: „Tyto fondy nemohou jít do Prahy, neboť ta se nepočítá mezi regiony. Důležitá bude naše spolupráce s regionálními a místními orgány.“
Na co se BIOCEV zejména zaměří, pane profesore?
„Naším hlavním záměrem je rozvoj biotechnologií, které byly v ČR zanedbávány. Máme na to špičkové odborníky. Vysoká úroveň vědců, kteří projekt připravují, byla v mezinárodních panelech ministerstva školství, které o přidělení evropských peněz spolurozhodují, hodnocena nejvýše,“
Chystají „myší kliniku“
Také proto se oficiálním žadatelem projektu BIOCEV stal Ústav molekulární genetiky AV ČR. Jeho ředitel prof. MUDr. Václav Hořejší, DrSc., nám upřesnil náplň pěti hlavních programů.
Důležité pro každého z nás se mohou stát výzkumy v prvním programu Funkční genomika. Zaměřuje se totiž na komplexní funkce genů v lidském genomu včetně jejich vzájemného působení. Jak se nás to může dotýkat? Vědci se věnují mj. výzkumu, který směřuje k novým poznatkům o funkci jater a jejich onemocnění. Zajímají je i problémy se srdcem a cévami, které způsobují stále vyšší úmrtnost. Stále aktuálnější je zájem o chronickou chorobu, která nebolí – diabetes mellitus (cukrovku). Už nyní jí u nás trpí asi milion lidí; mnozí o tom však ani nevědí. S tím souvisí i jiné problémy kolem metabolismu. Jak se nově ukazuje, geny se mohou stát dost neblahým dědictvím, i pokud jde o vrozenou ztrátu sluchu a stařeckou nedoslýchavost.
Samozřejmě výzkumy se nebudou provádět na lidech, ale na myších a potkanech. Nejedná se však o zvířátka, která by badatelé odchytávali jako kočky někde v polích, potkany zase u přeplněných kontejnerů s odpadky.
„V rámci servisní laboratoře Českého centra fenogenomiky, která se loni začlenila do evropského konsorcia Infrafrontier, budeme mít speciální »myší kliniku« pro myši a potkany geneticky manipulované. Myš a potkan mají totiž geneticky velice blízko k člověku,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ prof. Hořejší. Tuzemská »myší klinika« se stane jednou z mála takových zařízení v celé Evropě.
Nezapomínají na síly přírody
Stále více vědců se navrací k přírodě a inspiruje se jí s nadějí, že právě v ní se dají objevit pomocníci v boji s různými chorobami. S tím souvisí druhý výzkumný program – Buněčná biologie a virologie. Týká se i každého člověka. Vždyť moderní biomedicína a biotechnologie se snaží odhalit další záhady různých nebezpečných škůdců – třeba virů a nádorových buněk. Odborníci budou využívat špičkové zobrazovací techniky budoucího centra evropské infrastruktury EuroBioImaging. Díky tomu mohou mj. prozkoumat hlouběji nová zjištění o tom, že nádorová onemocnění souvisejí i s virovými infekcemi. A právě proti nim se hledají nové možnost očkování.
Třetí z vědeckých programů se věnuje Strukturní biologii a proteinovému inženýrství.
Jde zejména o studium struktur důležitých biomolekul, proteinů (bílkovin) a nukleových kyselin. Vše se objevuje u každého člověka. Badatelé chtějí navrhovat a testovat modifikace těchto molekul, aby se zlepšily jejich účinky. Poté mohou pomáhat k lepšímu rozpoznání určitých nemocí a vytvořit nové způsoby obrany proti nim.
Výzkumný program chce záběry co nejrychleji zavádět do praxe, třeba pokud jde o nová antivirová či protirakovinná léčiva. Důležité je, že přírodní látky budou vědci cíleně modifikovat, aby účinkovaly jako antibiotika. Už se totiž ví, že existuje tzv. antibiotický paradox, kdy si šikovné škodlivé mikroorganismy na mnoho užívaných antibiotik již navykly a jsou vůči nim odolné. Nové výzkumy ukazují, že se tato vlastnost u různých nebezpečných patogenů dědí! Vědci vědí, že je nejvyšší čas překvapit novými antibiotiky – s využitím sil přírody.
Zachrání zdraví i životy
Čtvrtý výzkumný program – Biomateriály a tkáňové inženýrství – se zaměřuje na vývoj terapeutik, diagnostik a tkáňových náhrad. Půjde i o náhrady cév, srdečních chlopní, chrupavek a kostí, skeletů. Víme, že v tomto směru jsou naši odborníci na předním místě ve světě. Důležité je i zde účinné propojení výsledků výzkumů a praxe. Pokud tedy výzkumníci objeví nějaký nový vhodný materiál, měl by hned dál pokračovat testy, které naznačí, jak se prakticky využije. Víte o tom, že existují, jako český objev, tzv. směrovaná léčiva, kdy určitý tzv. nosič z polymeru zanese na přesné místo v těle účinné léčivo proti rakovině? To vše se dále výzkumem prohloubí, takže časem obavy z rakoviny poklesnou. Velkou budoucnost čeká specializované či kmenové buňky: Poslouží regeneraci a rekonstrukci tkání a orgánů lidského těla.
Pátý výzkumný program má název Vývoj léčebných a diagnostických postupů. Chce objasnit molekulární mechanismy závažných onemocnění. Možná, bohužel, znáte sami ze svého okolí, jak záludná nemoc dokáže měnit lidské osudy. Pátrání, jak určité zákeřné choroby přesně vznikají, umožní zlým molekulám co nejdříve jejich plány narušit, nejlépe překazit.
Rektor UK spolupráci vítá
V rozhovoru pro 21. STOLETˇI projekt BIOCEV vysoce ocenil i rektor Univerzity Karlovy v Praze, prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.: „Jsem rád, že se na tomto Centru excelence může široce podílet také Univerzita Karlova, která má mnoho vynikající odborníků. Součástí projektu je i vzdělávání, což je důležité hlavně pro mladé vědecké pracovníky.“
Jak 21. STOLETÍ upřesnil vědecký koordinátor projektu, prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., jedním ze tří základních pilířů projektu je právě výuka a vzdělávání studentů magisterského a doktorského studia v prostředí předních vědeckých kolektivů AV ČR a UK. Očekává rozvoj nových studijních oborů. Dalším pilířem je výzkum a vývoj. Zaměří se také na rychle se rozvíjející biotechnologické a biomedicíncké obory.
Nejrychleji do praxe
Nikdo neočekává, že zadumaní vědci zalezou do laboratoří a budou bádat stále dokola, aniž se širší veřejnost o jejich výsledcích vůbec dozví. Třetím pilířem je transfer, tedy přenesení výsledků výzkumu do praxe. Týká se to zejména humánní (lidské) a veterinární medicíny. Čeká se intenzivní spolupráce s komerčními firmami. Toho se má dosáhnout i zakládáním nových firem. Již dnes se však hlásí ke spolupráci významní producenti.
Pokud vše půjde podle plánů, dočkáme se zahájení provozu BIOCEV v roce 2013. Tak se rozbuší nové srdce naší vědy – v zájmu každého z nás!
Více se dozvíte:
www.biocev.eu
Pomůže i moderní technika
K řešení náročných výzkumných témat napomůže i špičkové přístrojové vybavení v servisních laboratořích, tzv. »core facilities«. V BIOCEV se počítá se zřízením následujících: České centrum pro fenogenomiku, Zobrazovací metody, OMICS, Centrum molekulární struktury, Kryotechnologie, Kultivace a purifikace. První dvě laboratoře dokonce budou součástí evropské ESFRI infrastruktury (Infrafrontier, EuroBioImaging) a zbylé špičkovým zázemím především (nikoli však pouze) pro Českou
republiku.
Rozvíjejí mezinárodní spolupráci
Jak se 21. STOLETÍ dozvěděla od profesora Václava Pačese, BIOCEV má velmi dobré předpoklady pro intenzivní zahraniční spolupráci. Nebude tedy po vzniku teprve pracně hledat kontakty.
Už od prosince 2009 je členem celoevropské sítě výzkumných infrastruktur Infrafrontier. Letos se dále zapojuje rovněž do dalšího konsorcia – Euro-BioImaging. Přitom naši koordinátoři národních aktivit v těchto sítích se současně podílejí na přípravě projektu BIOCEV, takže existuje optimální propojení.
Kromě toho jednotlivé výzkumné skupiny spolupracují s významnými partnery – např. v The European Molecular Biology Laboratory (EMBL Heidelberg ), v ústavu Maxe Plancka v Německu, s francouzským Pasteurovým ústavem s mnoha dalšími zahraničními institucemi. Zájem např. projevil německý Institute of Experimental Genetics a vídeňská University of Veterinary Medicíne.
Integrace BIOCEV do evropského výzkumného prostoru jsou zárukou toho, že se BIOCEV stane významnou křižovatkou vědy v srdci Evropy s potenciálem výrazně ovlivnit poznání a jeho přenos do praktického života, s dopadem na zásadní oblasti lidského života, jako jsou např. zdraví nebo životní prostředí.
