Člověk, který míří v kosmické lodi do vesmíru, by měl být zdravý na sto procent. Jenže pokud lidstvo hodlá kolonizovat alespoň nejbližší okolí naší planety, astronauti budou na orbitě trávit docela dlouho dobu. A nějaký ten zákeřný bacil se na kosmické stanice jistě dostane….
I banální rýma může být ve vesmíru velký problém. Tím spíš, že čerstvý výzkum badatelů z amerického Johnsonova vesmírného střediska ukázal, že běžné léky ztrácejí ve vesmíru svou účinnost…
Experiment na orbitě
Zboží, které si občas přineseme z lékárny, má nejen přesné dávkování, ale i určitou záruční lhůtu. Farmaceutické společnosti navíc zpravidla varují, že jejich výrobek musí být skladován třeba ve tmě nebo v chladu. Jenže tyto zákonitosti ve vesmíru nefungují.
Že léky v kosmu nezabírají tak, jak by měly, ukázal nedávný experiment. Na mezinárodní kosmickou stanici ISS byly dopraveny čtyři krabice, dohromady obsahující 35 různých druhů léků.
Kontrolní vzorek, ve kterém byly uloženy stejné medikamenty, byl zatím uschován v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu v americkém státě Texas. A aby byl výzkum ještě zajímavější, léky se z ISS na Zemi vracely v různých intervalech;
první krabice přistála již po dvou týdnech. Ta poslední strávila na oběžné dráze více než dva roky.
Jiné podmínky, jiná trvanlivost
Resumé? Léčiva v kosmickém prostředí přicházejí o svoji účinnost. Výzkumníci s tímto výsledkem tak trochu počítali, a dokonce jej předpovídaly i počítačové simulace. Vždyť na kosmické stanici panují výrazně odlišné podmínky, než na jaké je běžný smrtelník zvyklý.
Mikrogravitace, vysoký stupeň radiace, vyšší obsah oxidu uhličitého, kolísání teplot, tím vším se ISS může pochlubit.
A v takovém prostředí se léčivé látky cítí prachmizerně. „Snížení účinnosti testovaných léků nastalo dříve, než byla uváděná doba trvanlivosti u mnoha z nich. To naznačuje, že skladovací podmínky unikátní pro prostředí vesmírných plavidel mohou ovlivnit stabilitu farmak ve vesmíru,“ uvedli autoři studie.
Paralen by nezabral
Pro budoucí vesmírný program se rozhodně nejedná o příznivou zprávu. Nejvíce byla poškozena antibiotika a analgetika, neboli látky tišící bolest. Mezi ně patří třeba i »obyčejný« Paralen.
Pokud se lidstvo tedy skutečně odhodlá k pilotované misi na Mars, má na krku další závažný problém. Ovšem taková cesta se podle střízlivých odhadů dříve než v roce 2025 neskuteční, takže výzkumníci mají ještě spoustu času, jak trable s léky vyřešit.
Stav beztíže je povznášející, leč škodlivý
*Lidský organismus je uzpůsoben k pobytu v gravitačním poli Země, a nikoliv ve stavu beztíže. Jaká jsou hlavní rizika pobytu v beztížných podmínkách?
*Především ochabování svalů, problémy s krevním oběhem a křehnutí kostí.
*V kosmu stoupá krev do hlavy a zvláště nepříjemné je, když prosákne z tepen do okolní tkáně.
*Člověku pak napuchne celá hlava a srdce do těla pumpuje méně krve.
*Množství červených i bílých krvinek klesá, což oslabuje imunitní systém.
*Každý pohyb v povznášejícím stavu beztíže je neskutečně snadný. To může být na první pohled lákavé, ale organismus tím trpí.
*Následky se dostaví rychle: ztráta tělesné síly, zředění kostí a úbytek svalové hmoty až o 20 %.
*Už během prvních pěti dnů pobytu v kosmu se ztrácí většina tělesné síly a nepomůže ani pravidelné cvičení.
*Pro případné delší cesty vesmírem se tak nabízí jediné řešení v podobě umělé gravitace, tvořené centrifugou.