Obětování vlastního života v zájmu ostatních se na první pohled zdá být typicky lidskou vlastností. Nenechme se však mýlit! Mezi živočichy žijícími pestrým sociálním životem nalezneme takových „kamikadze“ v přírodě poměrně hodně.
K dokonalosti přivedli tuto zvláštní strategii jihoasijští mravenci, kteří při obraně mraveniště doslova vybuchnou a zaplaví nepřítele lepkavou a jedovatou substancí.
Mezi všemi druhy mravenců je známo asi 10 000 druhů, u nichž mají alespoň některé kasty vyvinuty mandibulární žlázy, skladující obranný sekret. Velcí dřevokazní mravenci z jihovýchodní Asie druhu Camponotus cylindricus však nad ostatní druhy skutečně vynikají.
U zvláštní obranné kasty dělnic, jejímž úkolem je hlídkovat na přístupových cestách a zničit veškeré přicházející vetřelce, tvoří tato zvláštní žláza větší část těla. Spuštění mechanismu je založena na citlivém chlupu, díky němuž praskne chitinová vnější kostra.
Oběť, která se většinou rekrutuje z řad dělnic jiných mravenců, je prakticky bezprostředně zalita jedovatým lepidlem.
Podle Johana Billena z Katolické univerzity v belgické Lovani, který se výzkumu těchto jedinečných mravenců, jsou tito mravenci stále připraveni k vykonání sebevražedné mise. Jejich jednání je navíc poměrně snadno vysvětlitelné jednoduchou genetickou logikou, na kterou upozornil již na počátku 70. let minulého století britský genetik W.D. Hamilton.
Mravenčí dělnice jsou totiž z genetického hlediska sestrami, které sdílí ne 50 %, ale celých 75 % genů. Obětovat se pro své sestry se sebevražedným mravencům zkrátka vyplatí.