Nový druh, který vědci nazvali Coelodonta thibetana, byl jen drobně menší, než srstnatý nosorožec, známý i z našich končin z doby ledové. Na novém nálezu je podle vědců nejzajímavější skutečnost, že roh nosorožce byl zploštělý a vytvářel dojem jakéhosi „pádla“.
Podle Siao-ming Wanga z Přírodovědeckého muzea v Los Angeles, který vedl výzkumný tým, jde o adaptaci k odhrnování sněhu při vyrývání kořínků.
Tato adaptace byla společně s dalšími (např. hustým kožichem) se během pozdější doby ukázala být neuvěřitelně výhodná. Když totiž přišly mrazy ledových dob , byli na ně nosorožci již velmi dobře připraveni.
Díky těmto vlastnostem, tzv. preadaptacím, mohli pak osídlit svět, který se z velké části ponořil pod sněhový příkrov.
