Výzkum provedl tým Giana Luigi Russa z Italské národní výzkumné rady. Russo se svými spolupracovníky odebral vzorky krve 10 kardiologům, kteří pracovali s chirurgickými přístroji, naváděnými rentgenem.
Dávka záření, kterou jejich tělo díky tomu obdrželo, byla asi 4 milisievertse ročně, což se bez problémů vejde do zdravotního limitu 50 milisievertsů ročně.
I takto malá dávka však stačila, aby vědci v těle našli stopy po probíhajícím zápasu. Hladina peroxidu vodíku, který indikuje poškození buněk, byla 3 vyšší, než se čekalo. Tento proces měl však i svou rubovou stánku.
Vědci odhalili v krvi 2x více glutathionu, tedy přirozeného antioxidantu, který chrání buňky. Ze zvýšení hladiny antioxidantu mohou profitovat všechny buňky těla, tedy i ty, které nebyly radiací nijak zvlášť zasaženy.
Slabá dávka radiace by tedy mohla fungovat jako prevence takových potíží, jako je např. srdeční infarkt.
