Správné porozumění tomu, co přesně se děje v hluboko pod zemí během zemětřesení, by mohlo zachránit mnoho lidských životů. Vědci se proto snaží nevynechat jedinou příležitost, jak své znalosti zlepšit. Důležité poznatky přinesla analýza nedávné série zemětřesení ve východní Africe.
Oblast Afarské pouště ve východní Etiopii je známá především mezi paleontology a archeology. Nálezy, které zde byly v posledních několika desetiletích učiněny, měly zásadní význam pro rozpoznání detailů o evoluci lidského rodu. Toto místo je však pozoruhodné i pro geology – je totiž místem styku africké a arabské litosférické desky. Díky tomu zde poměrně často dochází k vulkanickým erupcím, která jsou provázena zemětřeseními. Tým pod vedením Iana Hamlinga z univerzity v britském Leedsu analyzoval 13 magmatických erupcí, k nimž zde došlo v průběhu let 2005 – 2009. Vědci ke svému překvapení došli k závěru, že erupce a zemětřesení neudeřily nahodile, ale byly vzájemně propojené tak, že dřívější ovlivňovaly místo i intenzitu úderů následujících. Pozdější menší zemětřesení podle nich vyvolal takzvaný přenos tlaku z jednoho velkého zemětřesení v září roku 2005. Dr. Hamling hýří optimismem: „Již nějakou dobu víme, že velká zemětřesení mohou spustit následující sérii zemětřesení menších. Až do dnešní doby jsme však pracovali na základě izolovaných případů. Náš objev by však mohl v budoucnu napomoci předpovědět, kde by mohla následná zemětřesení v budoucnu udeřit.“ Dodejme jen, že pro obyvatele postižených oblastí by to byla skutečně velká pomoc.
