Stěží se mezi čtenáři asi najde někdo, kdo by si někdy nevzal léčivý medikament. Aspoň ten proti bolesti. Naneštěstí mnozí musejí brát léků více, než je barev duhy.

Jednotlivé druhy léků pomáhá odlišovat speciální zbarvení pilulek. Není lékařským tajemstvím, že v současnosti se k odlišení léků celosvětově využívá 80 000 (!) různých barevných odstínů. Ostatně pestrou škálu barev již předváděly rozmanité léčivé byliny – předchůdci umělých léčiv.

Až zhruba do poloviny 20. století vypadaly takřka všechny léky stejně. Byly kulaté a obsahovaly pouze účinnou léčivou látku a jinak byly vesměs bílé či světlé. Teprve později, zejména v 60. letech, do farmaceutického průmyslu doslova vtrhly gely a želatiny nejrůznějších barev.

Jejich posláním bylo odlišovat od sebe léčiva volně prodejná od těch na lékařský předpis, působit psychologicky na pacienta, kteří podle některých studií z té doby byli zmateni, když užívali různé léky, vypadající takřka stejně. A navíc bylo občas třeba zamaskovat i nepříjemnou chuť či zápach aktivní látky.

Ovlivňuje barva účinnost?

Současní farmaceuti i lékaři se domnívají, že vhodné barvy pro určitý lék mají značnou důležitost, a to nejen v případě, kdy slouží pacientům k odlišení jednotlivých léků. Pacienti totiž lépe reagují na ty léky, jejichž barva odpovídá očekávaným účinkům léčby. Teorie barev tak posloužila k chápání jednotlivých účinků.

Takže například zelené pilulky slibují brzkou regeneraci, modrá je doménou uvolňujících a uklidňujících léků. Červené tablety působí jako stimulanty, mají vitalizující a povzbudivý účinek. Růžová barva symbolizuje urychlenou a spolehlivou úlevu od bolesti.

I proto takřka žádný lék není šedivý, aby nepřipomínal například plíseň.

Barva posiluje image

V neposlední řadě není od věci fakt, že farmaceutické firmy využívají různé barevné odstíny k odlišení konkurenčních prostředků. Barva pilulky se tak stává jakousi výkladní skříní, reklamním poutačem. A důležitá není jen barva, ale i tvar pilulky.

Tytam jsou doby, kdy lékaři předepisovali kulaté prášky či »klasické« placaté pilulky. Dnes se pulty lékáren »prohýbají« pod všemi možnými ovály, kosočtverci, velkými či malými »placičkami« a mnoha dalšími tvary.

Viagra kontra Levitra

Barva tedy vytváří emocionální vztah pacienta k léku, komunikuje léčivé substance vůči veřejnosti a odlišuje jeden lék (značku) od druhé. Asi každý někdy četl o léku pomáhajícím s erekcí – Viagře. Tudíž je všeobecně rozšířeno povědomí o modrém kosočtvercovém »prášku«.

Průzkum trhu, který se uskutečnil, však ukázal, že spotřebitelé modrou barvu považují za příliš chladnou, ba dokonce symbolizující nemoc, a neodpovídající tudíž požadovanému účinku.

Když v roce 2002 vstoupil na trh přímý konkurent Viagry – lék Levitra, uvažovali jeho výrobci o tom, „jak porazit modrou“. Nakonec zvítězila klasická kulatá pilulka, ovšem výrazně oranžově zbarvená, aby byl kladen důraz na živost a energičnost výsledku.

Oranžová zahání bolest

Nejnověji účinnou látku Ibuprofen  »oblékli« odborníci v Kanadě do speciální oranžové barvy (APO Ibuprofen ), aby tím upozornili na to, že se jedná o nejbezpečnější tablety proti bolesti. Oranžová barva totiž podle farmakopsychologů dodává energii nervovému systému a příznivě ovlivňuje nepříjemné pocity, doprovázející bolest, a významný je i antispasmolytický (protikřečový) efekt této barvy, která představuje »hřejivý paprsek«.