V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě vrcholí přípravy na start mise Juno k planetě Jupiter, od které si vědci z NASA i z dalších spolupracujících organizací slibují nová data, která jim pomou porozumět původu a vývoji této skutečně majestátní obrovské plynné planety.
Astrofyzička profesorka Fran Bagenalová upřesnila, že objevy by měly pomoci přesněji pochopit i okolnosti vzniku Sluneční soustavy a dalších planetárních systémů objevených okolo jiných hvězd.
Obrovská hmotnost Jupitera prý ukrývá klíč k pochopení toho, jak se tvořily planety a proč jsou dvojího typu – plynné a pevné. Jakmile dosáhne Juno v roce 2016 oběžné dráhy, naváže na předchozí pozorování sondy Galileo.
Ta pomohla zmapovat dynamiku magnetické aktivity Jupiteru, potvrdila přítomnost molekul amoniaku v atmosféře a také oceán pod ledem na Jupiterově mesíci Europa. Vědci se těší hlavně na informace o přítomnosti vody na Jupiteru.
Množství je klíčové, protože voda hraje důležitou roli při formování Sluneční soustavy.
Dalším předmětem zájmu je magnetické pole Jupitera, kterí nepřestává vědce fascinovat. Slibují si vyřešení alespoň některých záhad souvisejících s polární září na Jupiteru a jeho vlivu na ostatní tělesa v nemalém dosahu.
Poprvé přeletí sonda i nad póly planety, dostane se do oblastí, kde jsou nabité částice urychlené a bombardují atmosféru Jupitera za vzniku polární záře. S tím souvisí i sledování gravitačního pole a pátrání po vnitřní architektuře plynného obra. Někteří vědci předpokládají přítomnost pevného jádra s vysokým obsahem železa asi 15 – 20x většího než Země.
Kosmická sonda Juno má tak za úkol zkoumat a proměřovat nejen hmotnost planety, magnetické pole, nabité částice, polární záři, ale i plazma, radiové vlny, tepelné a ultrafialové emise a také speciální kameru pro snímkování barevných Jupiterových mraků.