Dánské království musí vzhledem ke své poloze řešit specifické problémy. Dánsko se totiž rozkládá na spoustě ostrovů a ostrůvku, takže řešení dopravy mezi nimi je poněkud komplikované. Mosty už nestačí, o trajektech a přívozech ani nemluvě. Řešením tak mohou být podmořské či ponořené tunely.
Nejznámějším evropským podmořským tunelem je 50 kilometrů dlouhý Eurotunnel, který spojuje Velkou Británii s kontinentální Evropou. Pod lamanšským průlivem však frčí jen železnice. Nový podmořský tunel, který vyroste mezi německým ostrovem Fehmarn a dánským ostrovem Rolland, bude určen jak pro vlaky, tak pro automobily.
Most kvůli mlze
Fehmarnská úžina je dlouhá 18 kilometrů. Dopravu přes ni dosud zajišťovaly trajekty, což bylo značně zdlouhavé a navíc byl veškerý provoz závislý na počasí. Stačilo, aby na moře padla mlha, a trajekty musely zůstat u pobřeží.
Proto se odpovědná místa rozhodla situaci řešit jiným způsobem. První plány hovořily o mostě spojujícím oba ostrovy. Most přes moře měl být dvoupatrový a visel by na 270 metrů vysokých pilířích.
Všechno je jinak
Jenže nakonec byl most smeten ze stolu a místo něj se bude stavět podmořský tunel. Developeři si mnou ruce nad vysokým objemem stavebních prací a místní občané jsou uklidňováni tím, že automobilová doprava bude zavedena pod zem a pod mořskou hladinu. Přesto některé ekologické organizace považují tunel za kontroverzní.
Během stavebních prací totiž může dojít k tomu, že se z Fehmarnské úžiny se stane mrtvé moře. Zvířené bahno, které při stavbě nutně vznikne, totiž pro mořské živočichy nebude kdovíjakým lákadlem k žití.
A řada obyvatelů ostrova Fehmarn se obává, že jejich domov bude nenávratně zničen. Přesto se z Dánska žádné protesty zatím neozývají.
V plném provozu za sedm let
Tunel bude v podstatě stavebnicí. Sestaven má být z dvousetmetrových segmentů. Na pražské Václavské náměstí by se tak vešel „vláček“ složený z pouhých tří těchto tunelových součástek. „Pětasedmdesát tisíc tun těžké části tunelu se vyrobí v nejbližších přístavech,“ podotýká dánský ministr dopravy Hans Christian Schmidt.
Jednotlivé tubusy pak budou naloženy na remorkéry, které je přepraví na místo určení ve Fehmarnské úžině, kde budou potopeny a na dně upevněny. Nakonec vznikne nejdelší ponořený tunel na světě z prefabrikovaného betonu.
Tubusy budou celkem tři. Dva budou vyhrazeny automobilové dopravě, ten třetí využijí vlaky.
První segmenty mají na mořské dno dopadnout v roce 2014 a do plného provozu by tunel měl být uveden o čtyři roky později. Celá stavba vyjde na 5,1 miliardy eur (124 mld. korun) a kompletně ji zaplatí Dánsko.
To si od nové podmořské komunikace slibuje zejména zvýšení obchodu s Německem, kam už nyní směřuje pětina veškerého dánského exportu. Otevření nové trasy by přivítali i švédské ekonomické kruhy. Cesta z Hamburku do Kodaně se po zprovoznění tunelu sníží ze čtyř a půl hodiny na hodiny tři.
Desetiminutová cesta pod mořem
Rýha v moři, kam bude tunel ponořen, bude asi 45 metrů pod hladinou. Zároveň bude muset být 50 metrů široká a 15 metrů hluboká, bude tedy stejně široké a zhruba dvakrát tak dlouhé jako hřiště na basketbal.
Vzhledem k tomu, že konvenční bagry mohou pracovat nanejvýš ve hloubce 25 metrů, bude v tomto případě do akce nasazen sací bagr. Celkem bude muset odtěžit 20 milionů krychlových metrů zeminy, což by zcela zaplnilo téměř 70 námořních tankerů.
Stavba má být podle projektu vysoká deset metrů. Bude mít obdélníkový průřez a šířku čtyřiceti metrů. Kromě automobilových a železničních cest zde nebudou chybět ani průchodky a technické zázemí. Automobily při rychlosti 110 km/h projedou tunelem za 10 minut, moderní rychlovlaky budou ještě rychlejší, ty tuto cestu zvládnou za minut sedm.
Současná cesta trajektem přitom – pokud je dobré počasí – trvá tři čtvrtě hodiny. Časová úspora je tedy více než patrná. O ekonomickém přínosu nové stavby nelze pochybovat, co se týče dopadu na životní prostředí, teprve čas ukáže, zda kritikové tunelu měli pravdu.
Plánované tunely pod vodou
*V přímořských oblastech jsou podmořské tunely stále oblíbenějším řešením dopravních systémů. Ve světě jich už řada stojí a další se plánují. Takovým případem je i tunel, který by měl spojit Británii a Irsko.
*Podobně se hodlají propojit Estonci a Finové, dva příbuzné národy, které se při vzájemných návštěvách chtějí vyhnout objížďce přes Rusko. Tento podmořský tunel je i jednou z dopravních priorit Evropské unie.
*Za velmi ambiciózní lze označit tunel spojující Koreu a Japonsko, který se plánuje už téměř 100 let.
*Do kategorie sci-fi pak zatím patří transatlantický tunel mezi Evropou a Amerikou. Tunel by měřil zhruba 5000 km a vzhledem k charakteru mořského dna pod Atlantským oceánem by byl zřejmě zavěšen v tubusu, umístěném hluboko pod hladinou moře.
Vlaky by zde nejspíše využívaly technologie maglev (magnetická levitace) a uvnitř stavby by bylo vakuum. Cesta z Londýna do New Yorku by tak teoreticky mohla trvat pouhou hodinu.
