Lyžařská sezona je v plném proudu a tam, kde napadl dostatek sněhu, je vlekařům hej. Ale co v nižších polohách, kde sníh chybí a teploty ne a ne spadnout pod nulu? Tady přichází na pomoc nový vynález izraelských vědců, který dokáže vyrobit sníh i uprostřed rozpálené pouště.
Na první pohled jde o zcela normální sněžné dělo. K výrobě sněhu však potřebuje ještě slušně velký vakuový výrobník ledu, ve kterém se připravuje speciální směs, potřebná k výrobě sněhu. Dělo, nazvané SNOWMAKER, nemá jinak žádné velké nároky. Stačí mu jakýkoliv zdroj vody a pustí se do práce za jakékoliv teploty. O sněhové radovánky tak mohou v zimě rozšířit svou nabídku i majitelé přímořských letovisek a využít celoročně své ubytovací kapacity.
Budeme lyžovat u moře?
V zimních obdobích, kdy je nedostatek sněhu, hledají provozovatelé lyžařských areálů nejrůznější způsoby, jak přitáhnout hosty. To ovšem není bez dalších velkých nákladů. Díky nové technologii, vyvinuté společností IDE Technologies, která je mimochodem světovou jedničkou v odsolování mořské vody, mají zájemci o sněžná děla vystaráno a to i v zeměpisných polohách, kde se jim o lyžování mohlo doposud jen zdát. Dosud existující technologie výroby umělého sněhu jsou závislé na vlhkosti okolo 60 %, teplotách pod -4°C a navíc používají chemikálie, které jsou potenciálně škodlivé pro životní prostředí. Závislost na klimatických podmínkách navíc i ve stávajících lyžařských areálech omezuje i období, kdy je možné areál provozovat. Nový SNOWMAKER dokáže i tam prodloužit sezonu i o několik měsíců.
Jak SNOWMAKER pracuje?
Nádrž na vodu působí vlastně jako velkoobjemová mraznička, ve které je vstřikovaná voda vystavena hlubokému vakuu. Vakuum přinutí část vody, aby se odpařovala, přičemž k tomu není třeba dosažení bodu varu. Vznikající vodní pára si totiž bere potřebné teplo ze zbývající části vody, kterou extrémně ochlazuje. Vodní pára se pod tlakem dostává do kondenzátoru. Kondenzace páry potřebuje vodu o teplotě okolo 5 °C. Ta může být dodávána za příznivých podmínek z přírodního zdroje, nebo pomocí chladicího zařízení. Nezkondenzovaná voda se sráží do sněhových krystalků. Ty se pomocí kompresoru vhání pod tlakem z mrazicí nádrže do odstředivky, ve které se zmrzlé krystalky oddělují z vody, a ze sněženého děla již putuje prvotřídní prašan.
První děla už sněží v Alpách
Nové sněhové dělo dokáže bez ohledu na počasí produkovat za 24 hodin okolo 950 krychlových metrů prvotřídního sněhu bez jakýchkoliv chemických přísad. Inovativní technologie z Izraele si již našla cestu do řady alpských středisek, která tato sněžná děla nakupují ve velkém. V některých střediscích, jako ve švýcarském Zermattu nebo rakouském Pitztalu již pracovala tato děla zkušebně minulou zimní sezonu a majitelé vleků si je nemohli vynachválit. Horská střediska počítají s využitím děl zejména na ledovcích, u kterých na začátku a na konci sezony dochází k odírání ledovcového povrchu a nevratným škodám na přírodním prostředí. Pokud se však včas nastříká vrstva kvalitního sněhu na povrch ledovce, vytvoří ochrannou vrstvu nejen proti glaciální erozi, ale i proti poškození ledovce slunečním zářením.
Lyžovat se bude i v Africe
Systém je přitom vysoce energeticky účinný a úsporný. Nutný energetický příkon je prý o 80 % nižší než u běžných technologií na výrobu umělého sněhu, a navíc kvalita sněhu je daleko vyšší. Přitom nová technologie šetří přírodu, protože nepoužívá žádnou chemii. Testování nových sněžných děl probíhá v Izraeli za běžných letních teplot a i za těchto podmínek se například uprostřed Negevské pouště podařilo vyrobit několikametrový kopec sněhu. Praktické ukázky oslnily i zájemce z Jižní Afriky, kteří si již objednali několik děl pro luxusní lyžařská střediska, jejichž výstavba se připravuje.
Zájem mají i ochránci přírody
Přesto, že ochrana vysokohorské přírody v rakouských a švýcarských Alpách patří k nejpřísnějším na světě, stále dochází v prostředí lyžařských areálů k narušení původní flóry i ke zvýšené erozi a na ledovcích se ztenčují vrstvy ledu. Ochránce přírody nová sněžná děla zaujala a v příštích letech chtějí věnovat nemalé investice do jejich nákupu. K největším škodám totiž dochází na počátku a na konci sezony, kdy je sněhová pokrývka tenká. Sněžná děla by těmto škodám mohla zabránit.
