Domů     Vesmír
Vesmírná alchymistická laboratoř v souhvězdí Lva
21.stoleti 22.12.2010

Astronomové nevěřili vlastním očím, přesně řečeno očím Herschelova vesmírného teleskopu. Na místě, kde na mapě vesmíru očekávali poušť, uviděli poměrně výkonnou saunu plnou horké vodní páry. Kde se tam vzala? Přijměte naše pozvání a poleťte se s námi podívat, co se děje v souhvězdí Lva.

Astronomové nevěřili vlastním očím, přesně řečeno očím Herschelova vesmírného teleskopu. Na místě, kde na mapě vesmíru očekávali poušť, uviděli poměrně výkonnou saunu plnou horké vodní páry. Kde se tam vzala? Přijměte naše pozvání a poleťte se s námi podívat, co se děje v souhvězdí Lva.

Když tým vědců, vedený Leen Decinem z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu, v srpnu 2010 analyzoval data z Herschelova vesmírného teleskopu (Herschel Space Observatory, HSO), ukázalo se, že je něco úplně jinak. Hypotézy, vysvětlující překvapující přítomnost vody v okolí hvězdy CW Leonis (nebo také IRC+10216), se ukázaly jako nedostatečné.

Zářící poušť v souhvězdí Lva
Hvězda CW Leonis je od nás vzdálená přibližně 650 světelných roků. Najdete ji v souhvězdí Lva a je nejjasnější hvězdou, vyzařující ve vlnových délkách infračerveného spektra. Je ve stadiu zániku, jedná se tedy o rudého obra s hmotností minimálně o 50 % větší než Slunce a poloměrem asi 500x větším (kdyby byla na místě Slunce, zasahoval by její okraj až za planetu Mars). Je zahalená v mohutném oblaku plynu a prachu. Při jaderných reakcích, provázejících její zánik, se tvoří značné množství molekul uhlíku a v menší míře i dalších prvků a sloučenin, které se ve formě hvězdného větru uvolňují do okolního prostoru rychlostí přibližně 14,5 km/s. Hvězdám podobného typu se říká uhlíkové hvězdy a rozhodně se nepředpokládá, že by v nich byla přítomna voda.

Kam se vypařily komety?
V oblacích zahalujících CW Leonis ale voda je a navíc za velmi neobvyklých podmínek. Prvotní nálezy satelitu SWAS (Submillimeter Wave Astronomy Satellite), ukázaly přítomnost vody v oblastech, kde teplota klesá až na 60 K (-213,15 ºC). To bylo možné poměrně rychle vysvětlit hypotézou, že teplem uvolněným z procesů probíhajících v centrální hvězdě se odpařuje voda z oblaku komet, který hvězdu obklopuje – oblaku, který může být podobný Kuiperovu pásu komet, který obklopuje naše Slunce –, nebo z blízkých trpasličích planetek.

Horká oáza
Herschelův teleskop ale odhalil vodu v »těsné« blízkosti centrální hvězdy, v oblastech s teplotou dosahující až 1000 K (726,85 ºC)! To už ale nelze vysvětlit jen odpařováním vody z odpařujících se komet. „Modely předpovídají, že by neměly existovat žádné molekuly vody v obalech tohoto typu hvězd, takže si astronomové lámou hlavu, jak se tam dostala,“ řekl Paul Goldsmith z NASA Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. „Pozorování Herschelova vesmírného teleskopu potvrzují překvapující přítomnost vodních par v tom, co jsme považovali za astronomickou poušť.“

Vesmírná alchymie
Jak si Universum kuchtí vodu v hvězdné laboratoři? Astronomové na základě naměřených dat formulovali model, který vysvětluje přítomnost vody na tak nečekaném místě a za tak vysoké teploty. Tím rozhodujícím faktorem je záření ve vlnových délkách ultrafialového světla, které proniká do vnitřních vrstev oblaků prachu okolo hvězdy. Dokáže narušit vazby v molekulách přítomných sloučenin uhlíku a křemíku s kyslíkem. Díky tomu uvolněný kyslík může reagovat s vodíkem za vzniku molekul vody, formujících oblaka vodní páry. Kromě různých typů sloučenin uhlíku, kyslíku a křemíku byla potvrzena i přítomnost dusíku, síry a chloru.
Mimochodem, co se asi všechno dá ukuchtit z ohřáté vody a za přítomnosti všech důležitých biogenních, tedy život tvořících, prvků?

Kolik hvězd ještě můžete vidět?
Jak kde. Hvězd neubývá, ale na mnoha místech planety je noční obloha zaslepená »světelným znečištěním«. Umělé osvětlení v hustě osídlených oblastech znemožňuje zažít skutečnou temně modrou, hlubokou noc a pozorovat hvězdy, ať už máte za lubem výzkum spektrálních čar mlhovin nebo máchovskou romantiku. Proto vznikla iniciativa sdružení Kuffner-Sternwarte a zemské hvězdárny Thüringer Landessternwarte v německém Tautenburgu. Experiment vyhodnocuje pozorování co největšího počtu pozorovatelů z celého světa a zapojit se může každý. Na severní polokouli můžete pozorovat dvě dobře známá hvězdná seskupení – celoročně souhvězdí Malého medvěda (Ursa minor), Malý vůz a v zimě souhvězdí Orion. Viditelnost je hodnocena dlouhodobě podle dohodnutých pravidel. Podrobnosti o projektu najdete na adrese http://hms.sternhell.at

Související články
Vesmír 13.9.2026
Temná energie by měla být z nejstálejších součástí dnešního obrazu vesmíru. Podle standardního kosmologického modelu se její vlastnosti v čase nemění a je to právě ona, kdo stojí za zrychlujícím se rozpínáním kosmu. Nová analýza téměř tří tisíc supernov typu Ia ale naznačuje, že realita může býtponěkud komplikovanější. Mezinárodní tým vedený kosmologem Ryanem Camillerim z […]
Vesmír 6.9.2026
Při prvním letu vydržela ve vzduchu sotva půl minuty a skončila pádem do moře. Podruhé už německá raketa Spectrum zamířila mnohem výš. Z norského kosmodromu Andøya úspěšně dosáhla oběžné dráhy a vynesla na ni pět malých družic. Německá společnost Isar Aerospace je tak první evropskou privátní firmou, která vlastní raketou dopravila družice na oběžnou dráhu. […]
Vesmír Zajímavosti 20.8.2026
Vlajka, medaile, plyšák, flétna nebo třeba Krteček. Astronauti si na oběžnou dráhu vozí nejen vědecké vybavení, ale také malé předměty s velkým příběhem. Teď dostává šanci vybrat český symbol veřejnost Co by mělo reprezentovat Českou republiku stovky kilometrů nad Zemí? Předmět připomínající českou historii, vědecký objev, kulturní tradici, sportovní úspěch nebo něco úplně jiného? Národní […]
Vesmír 8.8.2026
Pátrání po mimozemských civilizacích se už desítky let soustředí na hledání úzkopásmových rádiových signálů, které by příroda sama vytvořila jen stěží. Nová studie však naznačuje, že právě tato strategie může být až příliš svazující. Cestou vesmírem se totiž signál může natolik změnit, že ho naše algoritmy vyhodnotí jako obyčejný šum. A priori to samozřejmě neznamená, […]
Vesmír 2.8.2026
Dnes je Venuše nejžhavější planetou Sluneční soustavy, je dokonce teplejší než k Slunci bližší Merkur. Na jejím povrchu panují teploty kolem 464 °C, atmosféra je více než devadesátkrát hustší než na Zemi a aby toho nebylo málo, z oblaků se snáší kapky kyseliny sírové. Zkrátka, není to prostředí, ve kterém by příčetný člověk chtěl strávit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz