Domů     Technika
Ultrazvukové vibrace v mozku umožňují lékům proniknout obranou
21.stoleti 21.1.2011

Profesorka Elisa Konofagou, která se věnuje medicínskému bioinženýrství, objevila slibné účinky ultrazvuku při léčbě mozkových degenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Projekt získal podporu NSF (National Science Foundation) a my vám přinášíme jeho první výsledky.

Profesorka Elisa Konofagou, která se věnuje medicínskému bioinženýrství, objevila slibné účinky ultrazvuku při léčbě mozkových degenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Projekt získal podporu NSF (National Science Foundation) a my vám přinášíme jeho první výsledky.

Ve své laboratoři na Kolumbijské univerzitě v New Yorku se Elisa Konofagou věnuje experimentům s ultrazvukovými technologiemi a jejich využitím v komplexní léčbě různých degenerativních onemocnění mozku. Základem jejího výzkumu je využití ultrazvukové technologie jako neinvazivního způsobu, jak zvýšit účinnost léků. S její pomocí lze otevřít cíleně velmi účinnou obrannou bariéru, která chrání u savců průniku cizorodých látek (i potenciálních léků) krevním oběhem do mozku.

Ultrazvuk na celnici
„Ultrazvuk je ve své podstatě šíření akustických vln nad hranicí slyšitelnosti pro lidské ucho. Pokud zvýšíte intenzitu a tlak těchto vln, můžete dosáhnout cílených biologických účinků na tkáně,“ vysvětluje Konofagou. Krevně-mozková (hematoencefalická) bariéra je rozhraní mezi krví, likvorem a mozkem, něco jako dobře a velmi přísně fungující celnice, která v obou směrech striktně prověřuje cestující molekuly a těm, které vyhodnotí jako nepřátelské nebo nebezpečné, zakáže průchod. Nalezení možnosti jejího cíleného otevření se ale ukazuje jako žádoucí pro účinnou léčbu některých neurodegenerativních onemocnění. Jako nebezpečné logicky tato bariéra rozeznává i molekuly látek, které jsou sice cizorodé, ale mají schopnost léčit. Elisa Konofagou je přesvědčena, že ultrazvuková technologie by to mohla změnit. „Známe 7000 farmakologických preparátů a 95 % nemůže proniknout krevně-mozkovou bariérou.“

Myš pod čajovým šálkem
Slibné výsledky přinesly testy na myším modelu. Myš je umístěná pod zdroj UV vlnění, který vypadá jako obrácený čajový šálek a vysílá ultrazvukové vlny. Současně je myši vstřikován tekutý preparát s účinnou látkou, který obsahuje mikroskopické bublinky. Ultrazvukový signál je přesně zaměřený na oblast mozku o průměru menším než jeden centimetr. „Jsme schopni působit na konkrétní místo v mozku, protože většina mozkových onemocnění, alespoň v jejich počátečních fázích, je lokalizovaná,“ vysvětluje Elisa Konofagou. Když se mikroskopické bublinky dostanou krevním řečištěm do místa, na které je zaměřený ultrazvukový paprsek, rozvibrují se. Vibracemi pak rozvolní jinak pevně spojené buňky, které tvoří krevně-mozkovou bariéru, a molekuly účinných látek mohou projít do mozku.

Vstup pod kontrolou
To vše pod přísnou kontrolou, aby se do mozku nedostala současně látka, která by ho mohla poškodit. Léky pak mohou dosáhnout svého cíle – »nemocné« neurony. Účinek není trvalý, buňky otevřené pro prostup léku se během 24 hodin spojí a krevně-mozková bariéra se opět uzavře. Při testovaných nízkých tlacích nemá použitá metoda na myši žádný pozorovatelný škodlivý účinek. Konofagou předpokládá, že tato léčba by mohla být během doby běžně k dispozici i v humánní medicíně. „Umíme si představit průběh léčby u lidí (zařízením, ale ne účinky) podobný chemoterapii,“ říká. Pacientům by byla do krevního oběhu zavedena infuze kapalného roztoku, který bude obsahovat mikrobublinky a účinnou složku léku. Pacienti by pak byli umístěni pod zařízení, které se může podobat vysoušeči vlasů v kadeřnictví, ale místo teplého vzduchu vysílá ultrazvukové vlny.

Investice do blízké budoucnosti
„Jednou z hlavních překážek je prokázat, že metoda je bezpečná, že neexistují žádné vedlejší negativní účinky, když otevřeme krevně mozkovou bariéru, a že se jedná o vratný jev,“ vysvětluje Konofagou. „Dalším nezbytným krokem je se bezpečně ověřit, že metoda bude účinkovat u lidí stejným způsobem jako u menších zvířat.“ Možnost léčby chorob, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova choroba, u lidí s pomocí ultrazvuku může být ještě vzdálená několik let, ale počáteční výsledky jsou rozhodně zajímavé.

Čím je ohrožený mozek sportovců?
Pro diagnostiku poškození mozku při úrazu, hypoxie (nedostatku kyslíku) centrální nervové soustavy, cévních mozkových příhod, neurodegenerativních nemocí apod. se stále více používá stanovení proteinu S100B. Ten produkují právě i buňky centrální a periferní nervové soustavy. Tento protein lze nalézt ve zvýšené míře i u potápěčů, kde signalizuje narušení krevně-mozkové bariéry, změny cévních stěn v mozku. Znamená to nejen to, že dotyčný protein může pronikat z mozku do krevního oběhu, ale že z krevního oběhu mohou pronikat do mozku sloučeniny, potenciálně škodlivé pro neurony. Kromě potápěčů tímto příznakem podle vyjádření sportovních lékařů trpí také další sportovci. Zejména ti, kteří se věnují vytrvalostním sportům a podávají velmi namáhavé výkony, extrémně dlouhodobě náročné z hlediska zásobování organismu kyslíkem. Uváděny jsou v této souvislosti disciplíny jako vytrvalostní běh nebo dálkové plavání.

Související články
Technika Zajímavosti 20.11.2026
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na celkovém trhu dosáhl 37 procent. Ještě zajímavější je srovnání s tradičními pohony: benzinových aut přibylo 38 516 a dieselových 23 882. Elektromobily tak obě kategorie dohromady […]
Technika Vesmír 19.11.2026
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se na něj zase vrátí. Dosáhnout má rychlosti přes 4300 kilometrů za hodinu a vystoupat do výšky až 110 kilometrů. Pokud se ambiciózní plány podaří uskutečnit, […]
Technika Zajímavosti 13.11.2026
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Technika 13.11.2026
Když máte vlastní fotovoltaickou elektrárnu, nabízí se celkem jednoduchá úvaha: proč neukládat co nejvíce vyrobené elektřiny do baterie? Zvlášť když přebytky dodávané do distribuční sítě vykupují obchodníci často za poměrně nízké ceny. Nebylo by výhodnější pořídit si větší úložiště, schovat do něj co nejvíce energie a využít ji později, když ji sami potřebujete?   Na […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz