Vliv globálního oteplování na živou přírodu byl zaznamenán již v mnoha různých oblastech a to především u organismů, které mají výrazný sezónní cyklus. Např. rostliny se začínají probouzet dříve, stejně tak se mění např. i doby migrace ptáků i celkové načasování jejich vyvádění mladých.

Má ale globální oteplování vliv i na druhy, které podobné sezónní cykly prakticky neznají?

Tým britských etologů pod vedením Sarah Burtheové využil jedinečné příležitosti. Jako ideální objekt studia se jim totiž nabídlo zvláštní  plemeno skotu, tvz. chillinghamský skot.  Jeho zástupci žijí  ve velmi malém počtu na jediném místě na světě, v parku okolo Chillinghamského zámku v hrabství Northuberland na severovýchodě Anglie.

Ano, záměrně píšeme „žije“ a nikoliv „je chován“. Tyto krávy totiž žijí prakticky zcela volně, životním stylem podobným jejich vzdálenému předkovi, praturovi. Dalším specifikem tohoto jedinečného plemene je právě to, že krávy nerodí telata pouze na jaře, ale prakticky po celý rok.

Malý počet jedinců umožňuje přírodovědcům, aby velmi přesně monitorovali jeho stavy. Nebylo proto těžké zaregistrovat, že v posledních 30 letech postupně rostl počet telat, která se narodila v zimě. Když si vědci tyto závěry porovnali s tzv.

fenologickými daty, tedy záznamy o sezónních cyklech rostlin, nalezli jednoznačnou spojitost. Prodlužování délky léta se projevilo mimo jiné i bohatějšími zdroji potravy, díky nimž si mohly krávy dovolit zabřeznout častěji.

V zimě narozená telata však nakonec umírala častěji a počet jedinců v populaci se tak paradoxně snižoval.

Podle Burtheové ukazuje jejich studie na fakt, že skryté efekty globálního oteplování mohou být značné i v případech druhů s relativně pružnou rozmnožovací strategií.