Vědci zkoumali sedimenty jednoho z jezer v západním Grónsku. Dokázali z nich vystopovat počasí, odvodili průběh teplotních křivek před tisícem let.  S překvapením zjistili, že se tamní obyvatelé museli vyrovnávat s tak zásadními teplotními výkyvy, že ani drsní Vikingové  nevydrželi a odstěhovali se.

Průměrná teplota poklesla okolo roku 1100 o čtyři stupně za 80 let. Nevypadá to mnoho, ale je to jako by se klima například ve skotském Edinburgu ochladilo na úroveň islandského Reykjaviku. To už by na rostlinné i živočišné produkci bylo znát.

Výzkumníci měli dosud mizivé archeologické doklady o tom, proč Vikingové opustili své kolonie na západní straně ostrova v polovině 13. století a brzy poté i na východním pobřeží. Vysvětlovali je například konflikty s domorodými Inuity, hledáním lepších lovišť, ekonomickým napětím a zásadními změnami klimatu, možná ovlivněného sopečnými erupcemi. To všechno jsou faktory, které mohly hrát roli.

Vědci však již dříve měli i podezření, že nějaká ta „malá doba ledová“ v té době postupně zkracovala vegetační období a zamrzlé moře omezilo lodní spojení se severskými národy. Nyní se jejich hypotézy prokázaly a propojily další fakta do nových souvislostí.