Moře prvního geologického období prvohor, kambria, zabydlovali je sice zástupci většiny živočišných kmenů známých většinou až do dnešní doby, od dnešních forem se však neskutečně lišily. Největšími predátory kambrických moří byli pradávní příbuzní dnešních korýšů, stonožek či hmyzu, takzvaní anomalokaridi.

Nedávný nález obřího fosilního anomalokarise z Maroka potvrdil, že éra těchto predátorů neskončila s kambriem, ale pokračovala i dále do dalšího prvohorního období, ordoviku.

Anomalokaridi, které díky práci paleontologa Dereka Briggse z Yaleovy univerzity považuje již od roku 1985 prakticky celý vědecký svět buď za dávné členovce nebo za jejich blízké příbuzné, byli dravci volných kambrických moří.

Jejich fosílie nacházíme prakticky napříč celým kambrickým obdobím po celém světě (včetně České republiky).Ačkoliv byl v roce 2009 i za asistence již zmíněného prof. Briggse nalezen v německém Hunsrück-Schiefer tvor, který si rysy podobné anomalokaridům zachoval i v devonu (21. století informovalo), typičtí anomalokaridi byli podle dosavadních vědomostí paleontologů omezeni výhradně na kambrium. Po nedávném článku v časopise Nature však ani to už neplatí.

U objevu obřího anomalokarise v jihovýchodním Maroku byl opět nestor jejich výzkumu Derek Briggs. Jeho stáří je takové, že o 30 miliónů let přesahuje do ordoviku a činí tak z něj nemladšího známého zástupce celé skupiny.