Jedením z nejdůležitějších přispěvatelů k rozvoji civilizace v těžko přístupných svazích peruánských velehor byly důležití lidští spojenci – lamy. Tým francouzských paleoekologů přišel nedávno s poznatkem, že jejich podíl nespočíval pouze v tom, že jsou zdatnými nosiči nákladu. Významnou roli sehrál i jejich trus.
O tom, že přechod k zemědělskému způsobu života znamenal v lidských dějinách revoluci, která svým významem prakticky nemá obdoby, jistě není třeba nikoho příliš poučovat. Zdaleka ne všechna místa na světě se k takovému přechodu hodí.
Strmé svahy jihoamerických Andy nejsou z tohoto hlediska jistě ideálním adeptem na vznik civilizačního centra.
A přeci se na území dnešního Peru postupně formovala civilizace, která v letech 1200 – 1533 vyústila v mocnou říši Inků. Její základy byly však položeny nohem dříve.
Zemědělský způsob života otevírá před lidmi možnosti, o nichž si potulní sběrači a lovci mohou nechat jen zdát. Nahromaděné zásoby potravy dávají lidem dostatek času na to, aby se věnovali dobývání surovin (např. rud), rozvoji řemesel, vojenství a nakonec i kultury.
Než se v Jižní a střední Americe rozmohlo pěstování základní plodiny, kukuřice, živili se zdejší obyvatelé především semeny méně náročné plodiny, merlíku chilského. Pro kukuřici nebylo na svazích And dostatek živin. Vše se však zlomilo s příchodem lam.
Lamy jsou zvířetem, které bylo v Andách doma odjakživa, s jejich domestikací však jejich počty obrovsky narostly. Tým francouzského paleoekologa Alexe Chepstow-Lustyho si při nedávném zkoumání bahna z mělkého jezera nedaleko města Ollantaytambo ve výšce 3350 m.n.m.
všiml zajímavé věci. Ve vrstvě staré 2700 let se najednou objevily výrazné stopy po pylu kukuřice napovídající, že právě v této době se zde rozšířilo její masivní pěstování. Ve stejné vrstvě se však objevila ještě jedna důležitá stopa:
zbytky těl roztočů z řádu pancířníků, kteří žijí v půdě a živí se organickými zbytky, například trusem. Od tohoto zjištění nebylo již daleko k jednoduché úvaze. Nenadálý vzestup pěstování kukuřice souvisel s tím, že se díky činnosti trávicího traktu lam proměnil koloběh živin v půdě.
