Katastrofické scénáře hollywoodských akčních trháků známe všichni. Země je ohrožena nečekaným vesmírným návštěvníkem a do srážky zbývá jen několik málo dní či dokonce hodin. Zasáhnout může jen hrdina s tváří Bruce Willise. Jenže tak jednoduché to ve skutečnosti není.

Podle odborníků je statistika jasná. Pravděpodobnost, že zemřete v důsledku pádu vesmírného tělesa na Zemi, se pohybuje okolo 1 : 300 000. Pravděpodobnost, že zahynete v troskách letadla, je asi 1 : 250 000. Překvapivě podobná čísla, že?

Letadla přece padají, a lidé s nimi přesto cestují. To, že naši Zemi nezasáhl v poslední době žádný likvidační vesmírný soused, je podle astronomů malý zázrak. Vždyť na tváři matičky Země nalezneme množství jizev, které jí způsobily dopady těles v dávné minulosti.

Ostatně vymírání některých živočišných druhů se dává rovněž do spojitosti s vesmírným impaktem. Mediálně nejvíce proslulí jsou v tomto směru dinosauři.

Sledujeme temné nebe

Aby se případný zásah dal odvrátit, či alespoň jeho případné důsledky eliminovat, pozorují vědci oblohu a pečlivě monitorují všechna potenciálně nebezpečná tělesa – asteroidy, planetky či komety. Výsledkem tohoto kosmického honu je objev asteroidu Apophis.

Ten má průměr asi 320 metrů, jeho hmotnost je odhadována na 36–40 milionů tun a vědci jej na základě uskutečněných výpočtů označili za potenciálně nebezpečný, neboť jednou za 323,5 dne jeho elipsovitá dráha kolem Slunce protne dráhu Země.

V pátek 13. dubna (obzvláště vhodné datum pro pověrčivé) 2029 se naší planetě přiblíží na pouhý kosmický dotek. Na vzdálenost necelých 40 000 kilometrů. Dokonce půjde prý zaregistrovat pouhým okem jako výrazný světelný bod na obloze.

Nicméně toto datum se vědcům zdá z hlediska srážky potenciální málo pravděpodobné. Muselo by dojít k vychýlení Apophisu z jeho současné dráhy, což se zřejmě nestane.

Posel se vrátí

Jenže Apophis se vrátí! O 7 let později přiletí znovu a v tuto chvíli není ještě jasné, po jaké dráze se bude pohybovat. Podle některých zdrojů je riziko srážky vyjádřitelné pravděpodobností 1 : 40 000. A to už je kosmickým pohledem hodně nízké číslo!

Největší riziko však spočívá v tom, že při průletu v roce 2029 mohou jeho dráhu pro další let ovlivnit přitažlivé síly Země, a v roce 2036 by tak již nemuselo jít o blízký průlet, ale skutečně o přímou srážku.

Astronomové hovoří o možnosti, že se asteroid v roce 2029 totiž »trefí« do pomyslného oka, které má sice velikost jen několik stovek metrů, ale v důsledku pozemské gravitace by posloužilo jako gravitační prak, který by výrazně a hlavně nepředvídatelně změnil Apophisovu dráhu. A jak by to poté vypadalo o 7 let později, nikdo není schopen přesně určit.

Kdo to odnese?

Asteroid o velikosti cca 320 metrů by sice nezpůsobil naprostou globální katastrofu, Země by se po srážce nerozpadla ani nevychýlila ze své osy či oběžné dráhy, ale na pořádnou polízanici by takový střet bohatě stačil.

Potenciálně ohrožená jsou místa ležící v pásu od Evropy přes Blízký východ až po Indii a Bangladéš. Na místě dopadu by zůstal kráter zvící 5 kilometrů. Země v okruhu minimálně 30 km by se otřásla až na 6. stupeň Richterovy škály.

Kameny, prach, změť žhavých plynů, úlomků a popela (tzv. pyroklastický proud) by způsobily smrt téměř všemu živému v okruhu mnoha kilometrů od epicentra. Pokud by asteroid dopadl do oceánu, zvedl by vlnu tsunami o velikosti až 18–20 metrů. Apokalypsa by tak mohla dosáhnout rozměrů vskutku gigantických.

Někteří vědci hovoří až o čtyřnásobku výbuchu tichomořské sopky Krakatoa 19. 6. 1883. V důsledku výbuchu této sopky a následné tsunami zahynulo cca 35 000 lidí, 165 měst a vesnic bylo srovnáno se zemí, do ovzduší vylétlo 20 km3 sopečného popela a prachu, které se rozptýlily ve stratosféře a během několika následujících let způsobily snížení průměrné teploty na Zemi o 1,2 oC. K normálu se situace vrátila až skoro o 5 let později.

To je samozřejmě ten nejhorší možný, vskutku katastrofický scénář. Ale i ten méně tragický by způsobil nedozírné škody. Minimálně třeba vyřazením satelitů na oběžné dráze, které by mohl Apophis třeba srazit do zemské atmosféry, kde by je čekalo zničení.

Hrozí, nebo nehrozí?

„Ze zpřesněných propočtů, které vycházejí z podrobného rozboru všech pozorování asteroidu Apophis, se riziko srážky se Zemí minimalizovalo takřka na nulu,“uvádí v jedné ze zpráv americká NASA. Díky těmto dalším měřením a výpočtům byl Apophis nakonec zařazen na tzv.

turínské stupnici (viz box) do kategorie 0, tedy nulové nebezpečí srážky, přestože se v jednu dobu pohyboval dokonce na stupni 4.

Ovšem Rusové mají jiný názor. Podle nich je srážka takřka jistá. „Nyní se zvyšuje možnost, že v roce2036 se tento asteroid stane součástí Země. I když se předtím možná rozpadne na menší kusy,“ tvrdí například Leonid Sokolov z Petrohradské univerzity.

Rusové navíc oznámili, že vymyslí způsob, jak srážce zabránit. A nejen že jej vymyslí, ale i uskuteční.

Kdo má pravdu? Američané, nebo Rusové?

Proč právě Apophis?

*Asteroid objevila 19. 6. 2004 v rámci projektu UHAS (University Hawaii Asteroid Survey) trojice astronomů – Roy Tucker, David Tholen a Fabrizio Bernardi za pomoci dalekohledu o průměru 2,3 m. Zpočátku nebyla známá přesná dráha tělesa, a to dostalo označení 2004 MN4.

*O půl roku později jej znovu pozoroval G. Garrad z observatoře v Novém Jižním Walesu v Austrálii. I díky němu byla dráha vypočítána přesněji, a v důsledku potenciálního nebezpečí, dostal 10. 7. 2005 asteroid jméno Apophis.

*Apophis je řeckou podobou staroegyptského boha Apep (Ničitele), který sídlí v podsvětí a každý den se pokouší polapit sluneční loď boha Re, a lidstvo tak zbavit slunce.

Co prozradí barvy a čísla Turínské škály?

Žádné nebezpečí (bílá)

0 – Pravděpodobnost srážky je nulová nebo je tak malá, že jí lze považovat za nulovou. Týká se také malých objektů jako meteory a tělesa, která shoří v atmosféře, stejně jako řídký případ meteoritů, které dopadnou na zem a jen vzácně způsobí škody.

Normální (zelená)

1 – Běžný objev, jehož blízký průlet kolem Země představuje určité riziko. Současné výpočty udávají, že pravděpodobnost srážky je velice malá a není důvod znepokojovat veřejnost. Nová pozorování nejspíše povedou k přeřazení na stupeň 0.

Vyžaduje pozornost astronomů (žlutá)

2 – Objekt, který se přibližuje, avšak takový průlet kolem Země není úplně neobvyklý. Zasluhuje pozornost astronomů, není však důvod znepokojovat veřejnost, protože skutečná srážka je nepravděpodobná. Nová pozorování nejspíše povedou k přeřazení na stupeň 0.

3 – Blízké přiblížení, vyžaduje pozornost astronomů. Současné výpočty udávají 1% a větší pravděpodobnost srážky schopné vyvolat lokální katastrofu. Nová pozorování nejspíše povedou k přeřazení na stupeň 0. Pozornost veřejnosti je přivolána, pokud průlet nastane do 10 let.

4 – Blízké přiblížení, vyžaduje pozornost astronomů. Současné výpočty udávají 1% a větší pravděpodobnost srážky schopné vyvolat regionální katastrofu. Nová pozorování nejspíše povedou k přeřazení na stupeň 0. Pozornost veřejnosti je přivolána, pokud průlet nastane do 10 let.

Hrozba (oranžová)

5 – Blízké přiblížení, které představuje vážnou, avšak stále nepotvrzenou hrozbu regionální katastrofy. Kritická pozornost astronomů je potřeba pro nezvratné určení, zda srážka nastane nebo ne. Pokud má přiblížení nastat do 10 let, vládní úřady by měly být varovány.

6 – Blízké přiblížení, které představuje vážnou, avšak stále nepotvrzenou hrozbu celosvětové katastrofy. Kritická pozornost astronomů je potřeba pro nezvratné určení, zda srážka nastane nebo ne. Pokud má přiblížení nastat do 30 let, vládní úřady by měly být varovány.

7 – Velmi blízké přiblížení velkého objektu. Pokud má nastat v tomto století, představuje nebývalou, ale stále nejistou hrozbu celosvětové katastrofy. Pro takovou hrozbu v tomto století, mezinárodní společenství by mělo být varováno, zvláště za účelem naléhavého a nezvratného určení, zda srážka nastane nebo ne.

Jistota srážky (červená)

8 – Jistá srážka schopná způsobit lokální katastrofu při dopadu na pevninu nebo tsunami při dopadu blízko pobřeží. Taková událost nastává průměrně mezi jednou za 50 let, až jednou za několik tisíc let.

9 – Jistá srážka schopná způsobit regionální katastrofu při dopadu na pevninu nebo velká tsunami při dopadu do oceánu. Taková událost nastává průměrně mezi jednou za 10 000 let, až jednou za 100 000 let.

10 – Jistá srážka schopná způsobit celosvětovou katastrofu, která může ohrozit civilizaci tak, jak ji známe, ať již zasáhne pevninu nebo oceán. Taková událost nastává průměrně jednou za 100 000 let nebo méně často.