Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti.

Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na šíření nebezpečných nemocí, jako jsou malárie, horečka dengue nebo spavá nemoc. Pro vědce jsou však značně nepopulární zvířata studnicí cenných informací.

Někteří například studují ta, jež se slétají na mršiny a výkaly, a díky tomu se jim daří odhalit šíření nemocí v konkrétní oblasti. V rámci takzvané forenzní entomologie zase hmyz poskytuje odpověď na zásadní otázku, kolik času uplynulo od smrti daného jedince, respektive od kolonizace jeho těla nekrofágy.

Výzkum v národním parku

Zjednodušeně řečeno na mouchy se při svých terénních pracích na přelomu jara a léta 2026 zaměřila Charity Owingsová z University of Tennessee v USA. Zkušené výzkumnici a badatelce National Geographic zdatně sekundovala doktorandka Makhali Vossová.

Obě ženy, financované společností National Geographic Society, vyrazily do Národního parku Great Smoky Mountains v Apalačském pohoří, jež z větší části lemuje východ USA.

Lidé jsou do parku vábeni různými lákadly. V dechberoucí přírodě lze narazit na všední i méně všední zástupce živočišné říše. Populární mezi turisty je zejména místní populace jelenů wapiti. Owingsová s Vossovou ale turistky nejsou.

Nepřekvapí proto, že v centru jejich zájmu se ocitli tvorové, nad kterými obvyklí návštěvníci parku žádné nadšení neprojevují.

Když sklapne past

Výzkumnice postavily pomyslné majáky v podobě nádoby s tlejícími kuřecími játry. Za jejich pachem se vydaly mouchy z širokého okolí. A pokaždé, když v mračnu klesly do plastové nádoby, past sklapla.

Badatelky tak získaly spoustu hmyzu ke zkoumání. Sázely přitom na jeho specifické „chutě“, kdy se snáší na mršiny a výkaly napříč celou lokalitou. S ohledem na to v sobě totiž bzučiví tvorové nesou jakousi značku jiných živočichů, vyskytujících se na stejném území.

Testování v „polních podmínkách“

Následně bylo nutné odstřihnout mouchám část těla. S využitím PCR testu, který je založený na polymerázové řetězové reakci, pak mohlo být odhaleno DNA nebezpečných patogenů. K provedení takové analýzy přitom není třeba draze vybavená laboratoř, lze ji realizovat s nadsázkou řečeno v polních podmínkách.

Zároveň nemusí docházet k odchytu potenciálně infikovaných zvířat, což pochopitelně není ani zdaleka tak jednoduché jako přilákat hejno much.

Tasemnice měchožil zhoubný

Tímto způsobem je tedy možné efektivně, poměrně jednoduše a také nenákladnou formou zjistit, zda se v dané lokalitě nešíří zákeřné onemocnění. Owingsová s Vossovou se konkrétně soustředily na tasemnici známou pod názvem měchožil zhoubný.

Už z tohoto pojmenování je více než zřejmé, že pokud tenhle parazit pronikne jinému živočichovi do organismu, není to vůbec vítaná návštěva.

Více se dočtete v čísle 10/2026