Candát obecný: Noční lovec s GPS v hlavě

Ve dne téměř nehnutě odpočívá. Po setmění vyráží na několikahodinovou loveckou výpravu. A nad ránem bez zaváhání zamíří zpět na své oblíbené místo. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že candát obecný má mnohem lepší orientační schopnosti, než si biologové dosud mysleli..

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovali pohyb candátů v jihočeské nádrži Římov pomocí akustické telemetrie, technologie umožňující mapovat pohyb ryb s mimořádnou přesností. Výsledky odhalily překvapivý obraz.

Candáti se pravidelně vydávali na noční lov do vzdálenosti několika kilometrů, přesto se před rozedněním vraceli na stejné denní stanoviště.

Věrní svému místu

Některé ryby urazily během noci i čtyři kilometry. Ještě pozoruhodnější však bylo jejich chování při návratu. Místo bloudění nebo náhodného hledání často zamířily správným směrem už od začátku cesty. A to i tehdy, když se nacházely ve vzdálených částech nádrže a panovala nízká viditelnost.

„Překvapilo nás, že candáti dokázali zahájit návrat správným směrem i ze vzdálených částí nádrže a často za nízké světelné intenzity. To naznačuje, že jejich pohyb není náhodný, ale že si v prostředí uchovávají informaci o důležitých místech,“ říká hydrobiolog Milan Říha z Biologického centra AV ČR.

Jeden ze sledovaných candátů dokonce opustil své oblíbené útočiště na více než měsíc. Když se pak vrátil, našel původní místo s překvapivou přesností.

Pohyb jednoho candáta obecného v nádrži Římov během několika dní (1. – 6.7.2017). Přes den se zdržoval na stabilním odpočinkovém místě, v noci podnikal výpravy po nádrži a před rozedněním se opakovaně vracel zpět.

Jak ryba najde cestu domů?

To zatím vědci přesně nevědí. Candáti pravděpodobně využívají kombinaci několika orientačních vodítek. Mohou si pamatovat tvar břehů, hloubku vody nebo podvodní překážky. Pomáhat jim může také sluch, čich či jakýsi biologický kompas.

Výsledky naznačují, že ryby nevnímají své prostředí jen jako soubor náhodných míst. Naopak si zřejmě vytvářejí mentální mapu, která jim umožňuje cíleně se pohybovat krajinou pod hladinou.

Chytřejší, než jsme si mysleli

Podobné navigační schopnosti vědci dobře znají například u lososů nebo úhořů, kteří podnikají obří migrace přes oceány. U běžné sladkovodní ryby českých přehrad však něco takového čekal málokdo.