Švédská studie, provedená na 100 000 ženách, ukázala, že využití umělé inteligence při vyhodnocovaní snímků z mamografického screeningu, zvyšuje míru včasné detekce a zároveň snižuje počet diagnóz v letech následujících po vyšetření..

Jedná se o dosud největší studii zkoumající využití umělé inteligence při screeningu rakoviny. Bylo do ní zahrnuto 100 000 švédských žen, které se zúčastnily mamografického screeningu v období od dubna 2021 do prosince 2022, přičemž jejich snímky byly náhodně zařazeny buď do skupiny vyhodnocované umělou inteligenci, nebo standardním způsobem prováděným dvěma radiology.

AI přitom pracovala tak, že nízkorizikové snímky přiřazovala radiologům k jednomu čtení, zatímco podezřelé případy k dvojitému čtení.

Podpora při vyhodnocování snímků

Zároveň zvýrazňovala podezřelé nálezy, které měli radiologové posoudit. Ze závěrů výzkumu, publikovaných v časopise The Lancet vyplývá, že mamografické vyšetření, do něhož byla zapojená umělá inteligence, snížilo počet diagnóz v letech po absolvování screeningu o 12 % ve srovnání s kontrolní skupinou.

Ve skupině podporované AI bylo 1,55 případů rakoviny na 1000 žen ve srovnání s 1,76 případy na 1000 žen v kontrolní skupině.

Více než čtyři z pěti případů rakoviny (81 %) ve skupině s mamografií s využitím umělé inteligence byly detekovány ve fázi screeningu, ve srovnání s necelými třemi čtvrtinami (74 %) v kontrolní skupině, a ve skupině se zapojením umělé inteligence se rovněž objevilo téměř o třetinu (27 %) méně agresivních podtypů rakoviny ve srovnání s kontrolní skupinou.

Kristina Långová z Lundské univerzity ve Švédsku a hlavní autorka studie se domnívá, že mamografie podporovaná umělou inteligencí by mohla do budoucna pomoci odhalovat rakovinu prsu v rané fázi, nicméně existují určitá omezení jejího využití.

AI nemá nahradit zkušené odborníky

„Široké zavedení mamografie podporované umělou inteligencí v programech screeningu rakoviny prsu by mohlo pomoci snížit pracovní zátěž radiologů a také pomoci odhalit více druhů rakoviny v rané fázi, včetně těch s agresivními podtypy,“ uvádí Långová.

A hned dodává: „Zavádění umělé inteligence do zdravotnictví však musí být prováděno opatrně, s využitím ověřených nástrojů umělé inteligence a za neustálého monitorování, abychom zajistili, že máme kvalitní data o tom, jak umělá inteligence ovlivňuje různé regionální a národní screeningové programy a jak se to může v průběhu času měnit.“.

Rakovina prsu je hlavní příčinou úmrtí žen ve věku 35 až 50 let, přičemž každoročně je tato diagnóza stanovena více než 2 milionům z nich na celém světě. Ačkoliv by zavádění AI do screeningu rakoviny prsu mohlo přinést zjevné výhody, vědci rozhodně nepodporují úplné nahrazení zkušených lidských odborníků umělou inteligencí.

Ideálním řešením by podle nich bylo zapojení lidského radiologa, který provede měření s podporou umělé inteligence.

Zdroj: The Guardian