Odborníci z Cambridgeské univerzity v rámci jedné z dosud nejkomplexnějších studií, zabývající se změnami nervových spojů od dětství do stáří, identifikovali pět hlavních „epoch“ vývoje lidského mozku, přičemž adolescentní nastavení si mozek uchovává až do 32 let věku..

V rámci studie skenovali odborníci pod vedením profesora Duncana Astleho, výzkumníka v neuroinformatice na Cambridgeské univerzitě, mozek téměř 4 000 lidí ve věku od jednoho do 90 let. Díky tomu se jim podařilo zmapovat nervová spojení a jejich vývoj v průběhu života.

Na základě toho odhalili vědci pět širokých fází, oddělených čtyřmi klíčovými „body zvratu“, v nichž se organizace mozku posouvá na jinou trajektorii, a to přibližně ve věku 9, 32, 66 a 83 let.

5 etap vývoje a 4 body zvratu

„Pochopení toho, že strukturální cesta mozku není otázkou stálého vývoje, ale spíše jedním z několika významných zlomových bodů, nám pomůže identifikovat, kdy a jak je jeho propojení náchylné k narušení,“ domnívá se Duncan Astle.

Dětské období vývoje probíhá od narození do zhruba 9 let věku, následně přechází do fáze adolescence, které trvá v průměru do 32 let věku. Poté přepíná do dospělého režimu – nejdelší éry, trvající déle něž tři desetiletí.

Třetí zlomový bod nastává v 66 letech, kdy přichází „rané stárnutí“ mozkové architektury. Mozek „pozdního stárnutí“ se pak formuje v 83 letech.

Tyto epochy vědci určili na základě 12 kritérií, zahrnujících efektivitu propojení mozku, míru jeho kompartmentace či toho, zda mozek spoléhá na centrální uzly nebo je síť jeho propojení rozptýlenější.

V první fázi, dětství, dochází ke „konsolidaci sítě“, zmenšuje se množství synapsí neboli propojení mezi neurony a jen ty aktivnější přežívají, efektivita mozkových propojení klesá. Ovšem šedá a bílá hmota nabývají na objemu, takže tloušťka kortikální kůry (vzdálenost mezi vnější šedou hmotou a vnitřní bílou hmotou) dosahuje vrcholu a kortikální vrásnění, charakteristické hřebeny na vnější straně mozku, se stabilizuje.

Boom v dětství a adolescenci, stabilita v dospělosti a pokles ve stáří

Ve druhé epoše, obdob adolescence, objem bílé hmoty nadále roste a organizace mozkových komunikačních sítí se zdokonaluje. Zvyšuje se efektivita spojení v celém mozku, takže kognitivní výkon se nadále zlepšuje.

„Rozhodně netvrdíme, že se lidé po dvacítce budou chovat jako teenageři, nebo že jejich mozek vypadá jako mozek teenagera,“ podotýká Alexa Mousleyová, která výzkum vedla. „Je to skutečně jen vzorec změny,“ poznamenává.

Nejsilnější posun trajektorie nastává ve 32 letech věku, podílet se na tom může rodičovství, ačkoliv to výzkum explicitně nezkoumal. „Víme, že u žen, které porodily, se jejich mozek následně změnily,“ říká k tomu Mousleyová:

„Je rozumné předpokládat, že by mohl existovat vztah mezi těmito milníky a tím, co se děje v mozku.“ Od 32 let se zdá, že se architektura mozku stabilizuje ve srovnání s předchozími fázemi, což odpovídá „plató v inteligenci a osobnosti“.

Poslední dva body zlomu jsou pak definovány poklesem mozkového propojení, jež zřejmě souvisí se stárnutím a degenerací bílé hmoty v mozku.

Zdroj: The Guardian