Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat.

Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně.

Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, což znamená, že oproti jiným buňkám ve větším množství produkují růstové a imunomodulační látky. Po aplikaci do kritického místa tak přispívají k regeneraci tkáně.

Možnosti jejich využití jsou značné. Koneckonců pluripotentní kmenové buňky se mohou přeměnit v jakýkoli buněčný typ, nacházející se v dospělém organismu.

Týmu Jana Křivánka, vedoucího výzkumné skupiny na Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty brněnské univerzity, se nyní podařilo „přesvědčit“ je, aby se přeměňovali v odontoblasty, tedy buňky tvořící zubovinu, hlavní zubní tkáň.

Jak se to odborníkům podařilo? Pomocí takzvaných lentivirů dostali do genomu buněk novou genetickou informaci.

Jedná se o přelomovou metodu jak v oblasti zubní regenerace, tak celkově v oblasti léčby kmenovými buňkami. „My jsme se zaměřili na odontoblasty, ale věřím, že pokud by se pečlivě vybrala kombinace transkripčních faktorů, tedy jiných regulačních genů, mělo by být možné podobným způsobem získat i jiné buněčné typy,“ uvedl Křivánek.

Na závěr je však nutné upozornit, že kmenové buňky nejsou univerzální všelék – byť někdy to tak na laickou veřejnost může působit. Je nutné se různými typy léčby důsledně zabývat, aby byla zjištěna bezpečnost pacientů a dodrženy všechny předpisy a postupy.