Plasty jdou do žlutého kontejneru, papír zase do modrého. Třídění odpadu je považováno za základ zdárné recyklace. Nicméně ta se netýká jen plastových lahví nebo hromady starých novin. Některé její formy mohou zásadním způsobem ovlivnit další technologický vývoj – směrem k větší ekologičnosti a udržitelnosti.

Neodymové magnety. Díky nim lze přeměňovat pohyb na elektrickou energii, anebo naopak. V moderních technologiích hrají tyto velmi silné magnety klíčovou roli. Nacházejí uplatnění v různých odvětvích. Lze na ně narazit třeba v datových centrech nebo větrných elektrárnách.

Anebo v počítačích. Lidé se s nimi setkávají běžně, aniž by si to vůbec uvědomovali. Své místo mají také v automobilovém průmyslu, používají se totiž do elektroaut. O těch se často mluví jako o ekologické variantě dopravy pro zelené zítřky.

Ovšem jak se říká, každá mince má dvě strany. Ani v případě elektroaut není situace tak jednoduchá. Koneckonců elektřina, sloužící coby pohon, musí nějak vznikat. Problém ekologické výroby energie je téma samo o sobě.

Rovněž s neodymovými magnety je to poněkud složitější. Pro jejich fungování jsou totiž využívány prvky vzácných zemin, takzvané lanthanoidy.

Těžba už stačit nebude

Kde se lanthanoidy berou? Těží se a následně zpracovávají. Tenhle proces ovšem není k životnímu prostředí nijak přívětivý. Naopak. Vyznačuje se produkcí značného množství toxického a radioaktivního odpadu.

Kromě toho je k němu třeba velkých energetických „injekcí“. V této souvislosti nelze opominout ani úlohu Číny, která je v celosvětovém měřítku jedničkou, co se týče obchodování s lanthanoidy. To pochopitelně ještě víc posiluje její pozici v geopolitickém uspořádání světa.

Západní státy tak svým způsobem zahání do kouta, zvlášť za situace, kdy s ohledem na pokračující rozvoj technologií potřeba lanthanoidů stoupá. A stoupat bude dál – až do té míry, kdy ani samotná nešetrná těžba nebude představovat řešení.

„Rostoucí spotřebu nepokryjeme do budoucna jen primární těžbou. Víme, že nejpozději do deseti let bude nutné hospodařit s materiály šetrněji. Abychom to dokázali, musí vývoj nových technologií začít už teď,“ vysvětluje Miloslav Polášek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a zároveň vedoucí skupiny Koordinační chemie.

Dosáhli převratného objevu

Jak tomuto problému čelit? Jak se vyhnout vážným ekologickým dopadům, vymazat těžbu z celé rovnice a zároveň se zbavit závislosti na východní velmoci? Recept našel právě tým doktora Poláška. A ten recept tkví v recyklaci, přesněji řečeno recyklaci neodymových magnetů.

Ačkoli takové projekty nejsou nic nového pod sluncem, Poláškův tým dosáhl převratného objevu.

Více se dočtete v čísle 10/2025