Domů     Příroda
Velryby jsou pro zlepšení klimatu důležitější než deštné pralesy

Ačkoliv se jako o plicích planety Země hovoří o jihoamerických deštných pralesích, mnohem důležitějším zdrojem kyslíku jsou světové oceány, neboť vyrábějí až 50 % kyslíku, který dýcháme. A navíc pohlcují až 31 % všech emisí oxidu uhličitého, čímž bojují proti změně klimatu. Lví podíl na tom mají obří kytovci neboli velryby..

Nadbytek oxidu uhličitého přispívá ke změně klimatu tím, že zachycuje teplo v atmosféře a zvyšuje globální teploty. Oceán v sobě dokáže vázat uhlík, který se tak nemůže vrátit v podobě oxidu uhličitého do atmosféry.

O uhlíku, zachyceném oceánskými ekosystémy, se hovoří jako o modrém uhlíku. Absorbují jej vodní rostliny, řasy a fytoplankton, ukládá se v tělech živých zvířat a je vázán v hlubokomořských sedimentech.

Velryby ukládají uhlík

Vědci se domnívají, že velryby přispívají ke všem třem těmto mechanismům ukládání uhlíku. V minulosti ho dokázaly ukládat ještě více, než byly jejich populace zdecimovány komerčním rybolovem v 19. století.

Stejně jako stromy v deštném pralese nebo mořské řasy v kelpovém lese, i velryby dokáží po celý svůj dlouhý život efektivně zachycovat a ukládat uhlík přímo ve svých velkých tělech. Jedna velryba za svůj život zachytí v průměru až 33 tun oxidu uhličitého.

Oproti tomu dub, jeden z nejúčinnějších druhů stromů při zachycování uhlíku, během svého 500 let dlouhého života zhruba v sobě zachytí jen asi 12 tun oxidu uhličitého. Velryby se živí krillem, kořistí bohatou na uhlík, a vydechují jen velmi málo oxidu uhličitého.

To jim umožňuje v jejich tělech ukládat více uhlíku než stromy. Když pak velryby uhynou, jejich velká těla klesnou k mořskému dnu, kde je uhlík zachycen a je mu zabráněno v uvolnění se do atmosféry v podobě oxidu uhličitého.

Velrybím trusem ke kyslíku

Mnoho hlubokomořských organismů se vyvinulo tak, že spoléhají na živiny z potápějících se těl velryb. Uhlík z jejich těl je tak vázán po stovky až tisíce let v sedimentech na dnech oceánů a navíc cirkuluje hlubokomořským ekosystémem.

Velryby se potápí pro kořist, ale zároveň se musí vracet k hladině, aby se jakožto savci nadechli. Během toho vylučují velké množství na živiny bohatých výkalů a moči. Tento cyklus se označuje jako velrybí pumpa.

Velryby během něj „pumpují“ živiny, jako je dusík, fosfor a železo, z hlubin oceánu na jeho hladinu.

Tyto živiny stimulují spolu se slunečním světlem kvetení fytoplanktonu, který zachycuje uhlík a uvolňuje kyslík. Celosvětově zachytí fytoplankton každý rok tolik oxidu uhličitého jako čtyři amazonské deštné pralesy a fotosyntézou produkuje polovinu kyslíku, který dýcháme.

Zároveň jsou tyto mikroskopické rostliny potravou dalším mořským druhům. Velryby navíc oceánem migrují na dlouhé vzdálenosti, přes 20 tisíc kilometrů, a podél těchto svých migračních tras vylučují výkaly a moč, čímž stimulují kvetení fytoplanktonu na různých místech. Je proto více než žádoucí populace velryb chránit a obnovovat.

Zdroj: Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), Phys.org.

Foto: Pixabay
Zdroje informací: NOAA, Phys.org
Štítky:
Související články
Recyklují solární panely, obnovují mokřady, zachraňují půdu a jejich pozornost míří do vesmíru s cílem uklidit nepořádek, který po sobě lidstvo zanechává. Finalisté letošního ročníku soutěže E.ON Energy Globe dokazují, že udržitelnost má mnoho podob – a že inspirativní projekty vznikají i v malých českých městech, na polích či ve školních laboratořích. Hlasovat o ten […]
Příroda 6.8.2025
Je na ně skutečně úchvatný pohled. Stromoví plži rodu Polymita z východní Kuby mají ulity, hrající různými barvami v různých vzorech. Proč tomu tak je? To je pro vědce záhada. Záhadou ovšem není, proč plžů s pestrobarevnými „domečky“ rychle ubývá Nádherné ulity jsou artiklem obchodníků, kteří je nabízejí coby dechberoucí dekorativní předměty a kteří si […]
Zatímco žabí larvy, zvané pulci, dýchají žábrami, dospělé žáby k tomu využívají plíce. Jejich plíce jsou však slabě vyvinuté, proto u nich hraje důležitou roli tak zvané kožní dýchání, kdy k příjmu kyslíku, a dokonce i vody, do svého organismu žáby využívají kůži. Jak to funguje? V současnosti je známo asi 2500 druhů žab. Tvoří […]
Příroda 4.8.2025
Je to taková zažitá představa. U většiny primátů má vůdčí postavení samec, takzvaný alfa samec. Ovšem podle nového výzkumu, na němž se podílel francouzsko-německý tým vědců, je situace poněkud složitější. A samec vůbec nemusí být velkým šéfem   Jak se pro agenturu AFP vyjádřila Elise Huchardová, primatoložka z univerzity v Montpellieru ve Francii, odborníci dlouho […]
Příroda 4.8.2025
Nosorožci jsou úchvatná, majestátní zvířata, která se ale stávají kořistí pytláků. Lovci je vybíjejí kvůli jejich rohu, jenž se na černém trhu prodává za obrovské sumy. Vědci ale přišli s projektem, který má pomoci pytláky a překupníky dopadnout Podstatou projektu je vstřikování radioaktivních izotopů do rohů zvířat. Nejde o nic nebezpečného. Experti z Witwatersrandské univerzity v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz