Je to taková zažitá představa. U většiny primátů má vůdčí postavení samec, takzvaný alfa samec. Ovšem podle nového výzkumu, na němž se podílel francouzsko-německý tým vědců, je situace poněkud složitější. A samec vůbec nemusí být velkým šéfem.
Jak se pro agenturu AFP vyjádřila Elise Huchardová, primatoložka z univerzity v Montpellieru ve Francii, odborníci dlouho pracovali s takzvaným binárním pohledem na věc, tedy že dominantní roli mají buď samci, nebo samice.
Se svými kolegy však v průběhu pěti let dala dohromady obrovské množství dat, týkající se stovek různých populací u 121 druhů primátů, a vyhodnocení těchto dat přineslo překvapivé výsledky.
Vyšlo najevo, že mezi pohlavími dochází k častým interakcím včetně konfliktů, a dokonce bitek, které mohou mít různá vyústění, co se týče hierarchie skupiny. Dalo by se říct, že samci získávají vládu díky svým fyzickým parametrům, u jiných druhů však vláda připadá samicím s ohledem na jejich kontrolu nad reprodukcí.
Nicméně u 70% populací nemělo žádné z pohlaví jednoznačně navrch. Ukazuje se tak, že ve většině případů je mocenská dynamika mezi primáty poměrně komplikovaná a rozhodně se netočí jen kolem samců.
Pokud jde o souvislost výsledků zkoumání s vývojem lidské společnosti, primatoložka Huchardová se nechala slyšet, že život valné části sledovaných populací primátů poměrně odpovídá poznatkům o životě mužů a žen před nástupem zemědělské éry.
